Rozhovor s Karlem Šidlem, poslancem KSČM a expertem pro energetiku, o přístupu KSČM k cenové politice v oblasti energetiky a návrhům dalších politických stran.
Jiří Čunek předal designovanému premiérovi Janu Fischerovi návrh na snížení ceny elektřiny změnou zákona o cenách. Je taková změna možná - a jak by se k ní muselo přistoupit? Zákon o cenách prý umožňuje regulovat ceny energie v případě mimořádných situací. Podle Čunka by se ceny elektřiny mohly pak snížit pro firmy až o 15 procent a domácnosti by mohly uspořit až 500 Kč měsíčně.
Návrhy pana Čunka nemám k dispozici. Pokusím se reagovat na
obsah návrhů z dostupných informací zveřejněných ve sdělovacích prostředcích.
Ceny elektrické energie podle zákona o cenách nelze snižovat, ale pouze zmrazit
na šest měsíců. To lze provést pouze za předpokladu, že silová elektrická
energie přestane být obchodována na burze. K takovému rozhodnutí je potřebné
projednání legislativní změny v Parlamentu České republiky. Dle mého názoru se
za současné situace jedná o řešení zcela nereálné a také časově velmi náročné.
K uváděnému snížení ceny elektřiny těžko něco říci. Nevím, z jakých čísel se
vycházelo. Ale podle mých znalostí současného vytváření ceny elektrické energie
v České republice jsou to údaje velmi nevěrohodné a nereálné.
Lidovci současně navrhují rozdělit akcionářům, největším z nich je stát, více
ze zisku ČEZ. ČEZ plánuje rozdělit na dividendách 56 procent zisku, Čunek by
rád rozdělil vše - stát jako hlavní akcionář by na tom prý získal a malí
akcionáři by také netratili. Je to reálné? A o kolik peněz pro stát asi tak jde
(ČEZ prý plánuje vyplatit 50 Kc na jednu akcii)?
Způsob rozdělování zisku ČEZ ovlivňuje v největší míře majoritní akcionář, to je Česká republika. Proto jsou navrhované kroky realizovatelné, ale jedná se o zcela nesystémové řešení. To bude mít za následek omezení nebo ukončení investování firmy ČEZ do dalšího rozvoje firmy v zahraničí, které jí umožnil vytvářený zisk a liberalizovaný evropský trh s elektrickou energií. Ale pro nás je mnohem vážnější, že v tomto případě jde o odklad námi podporovaného rozšíření výroby elektrické energie na území České republiky, například stavbou dalších bloků Jaderné elektrárny Temelín.
Odhadovaný zisk ČEZ pro rok 2009 je zhruba 42 miliard korun
a lze odhadnout, že do státního rozpočtu ČR by bylo odvedeno kolem 15 miliard
korun.
Takovými líbivými kroky lidovci nepochybně získají body před mimořádnými
podzimními - a nyní už před evropskými volbami. Jsou však vůbec proveditelné?
Myslím, že jsem na proveditelnost uvedených líbivých kroků již odpověděl. Spatřuji v těchto populistických vyhlášeních velmi nezodpovědný přístup k občanům České republiky, protože realizace takových kroků je velmi nepravděpodobná. KDU-ČSL je trvale součástí povolebních vládních koalic.
Měla tedy dost času i prostoru v exekutivě na to, aby
zabránila změnám při tvorbě cen elektrické energie, a tím i jejich dnešní
neúnosné výši pro občany naší země. Je velmi neupřímné přicházet s návrhy v
době, kdy ministři za KDU-ČSL nemohou iniciovat a ani provést žádné změny. Je
velkým alibismem žádat realizaci od někoho jiného. KSČM nabízí mnohem
jednodušší a kvalitnější řešení snížení ceny elektrické energie pro odběratele.
Lze vcelku jednoduše a velmi operativně snížit regulovanou cenu za distribuci
energie, týkající se paušálních plateb za využívání měřidel odběratelem. Toto
opatření je dle platného zákona plně v kompetenci Energetického regulačního
úřadu.
U občanů určitě zaboduje i další požadavek: Zrušit motivační program
managementu ČEZ. Jinými slovy - pokud jsem dobře pochopila - zrušit ony
mnohasettisícové (mnohamilionové) odměny.
Zde je opět nutné si položit otázku: Proč tyto návrhy
přicházejí právě nyní? Stanovení výše, způsobu i realizace odměn a platů u firem
v úplném či většinovém vlastnictví státu je plně v kompetencích správních
orgánů delegovaných ze zákona státem (řídící výbory, správní a dozorčí rady).
Nic přece nebrání tomu, aby zástupci státu nastavili kdykoliv přiměřené výše
platů i odměn najatým manažerům a členům jednotlivých orgánů těchto firem.
Návrh v této době se stává jen a pouze předvolebním slibem, který, pravda, může
přinést potřebné hlasy voličů.
Považujete za morální, aby lidé ve vysokých funkcích v podnicích se značnou
účastí státu, mnohdy hospodařících se ztrátou, pobírali měsíčně platy
několikanásobně vyšší, než má prezident republiky, premiér, nemluvě o členech
vlády a parlamentu? A co odměny členů dozorčích rad, které si často určují
sami? Mám na mysli nejen ČEZ, ale třeba i České dráhy.
Nemohu si odpustit přímou a tvrdou odpověď. Je to velmi nemorální vůči všem zaměstnancům v nemanažerských funkcích, kteří se svou prací bezprostředně podílejí na produkci firem. V kapitalistické volné tržní soutěži, kterou máme i v České republice, ale platí, že manažeři silných a vlivných státních i soukromých firem mají mnohonásobně vyšší příjmy než kterýkoliv z politiků. Pro KSČM je tato situace zcela nepřijatelná. Platy na všech úrovních musí být odvozovány od průměrného platu v ČR. Řešení hledejme pouze v trvalém posilování funkce státu a jeho přímého vlivu na celé národní hospodářství. Zcela určitě se nemýlím, že takovou změnu nabízí pouze KSČM, a proto k ní může dojít jen a pouze mnohem větším zastoupením představitelů KSČM v orgánech parlamentní demokracie prostřednictvím úspěšných voleb.
autor: Marie Kudrnovská
zdroj: Haló noviny