Založením III. Komunistické internacionály na kongresu v Moskvě 2. – 6. března 1919 dalo na tehdejší dobu následující politickou linii: Boj proti demagogii o „čisté“, „nadtřídní“ demokracii, která je zástěrkou diktatury buržoazie, boj za vládu pracujících (v tehdejší terminologii to byla diktatura proletariátu, jako protiklad diktatuře buržoazie) a za vládu sovětů (vláda rad)., bylo vytvořeno ideové a organizační centrum vznikajícího mezinárodního komunistického hnutí.

Rozvoj revolučního hnutí ve střední Evropě byl významně posílen vítězstvím pracujících v Maďarsku a pokusem o nastolení skutečné demokracie v Bavorsku (13. dubna 1919 – 1. května 1919). Zejména vytvoření Maďarské republiky rad 21. března 1919 bylo velikou posilou revolučního hnutí v tehdejší ČSR.

Vliv I. Kongresu Komunistické internacionály se projevil i ve vývoji levice v čs. Sociálně demokratické straně vyhlášením diskuse o dělnických radách (sovětech) a jejich zakládáním v řadě míst republiky.

Shromáždění lidu u příležitosti vyhlášení Maďarské republiky rad před budovou parlamentu v Budapešti.

Československá buržoazní armáda zcela bezdůvodně, jen v zájmu velmocí a vlastního kapitálu překročila 27. dubna 1919 pod vedením francouzských a italských generálů hranice a zahájila intervenční tažení proti Maďarské republice rad. Vláda se přitom opírala o souhlas a podporu pravicových předáků sociální demokracie. Levice vystoupila proti intervenčnímu tažení a krize v tehdejší sociální demokracii začala dosahovat vrcholu.

Odrazem byly masové demokracie proti drahotě, lichvě a černému obchodu v Praze a na Kladně i jinde. Demonstrovalo se proti intervenční válce čs. buržoazie.

Na konci května 1919 přešla maďarská Rudá armáda do protiútoku proti snaze československé armády okupovat Maďarsko. V řadách maďarské Rudé armády bojovali také Slováci a Češi, a záhy pronikli na území Slovenska. Podařilo se čs. armádě, složené z navrátivších se legionářů, pořádně v Maďarsku vyprášit kožich.

Následně na území východního a jihovýchodního Slovenska vznikaly sověty a 16. června 1919 byla na shromáždění v Prešově ustavena Slovenská republika rad.

Na slovensko dorazil i vedoucí činitel Maďarské republiky rad Béla Kún. Ke shromážděným občanům přednesl projev v Košicích.

Maďarská republika rad neměla přesto dlouhého trvání. tak jako každý vznikající stát se potýkala s celou řadou chyb a problémů násobených zcela nepřátelským prostředím, kde se nacházela. Měla zcela jiné podmínky a jiné možnosti než tomu bylo v Rusku, kde i tak občanská válka a zahraniční intervence přinesly nezměrné škody a oběti.