KSČM*Příručka pro komunální politiky zde ke stažení*Výsledky voleb pro KSČM*Naši lidé*Nymbursko jako na dlani*Minulost jaká byla*Náš program

Aktuality

  • Likvidace cukrovaru Hrochův Týnec v obrazech ke stažení ZDE
  • Milovické UCHO je ke stažení ZDE
  • Jste svědky korupce u sebe doma, nahlašte nám ji a budeme proti ní společně bojovat!

  • Zpravodaj OV KSČM Nymburk podzim 2011 ke stažení zde
  • Zpravodaj OV KSČM Nymburk ke stažení zde
  • Podporujeme české vědce!
  • Spočítejte si svou ekologickou stopu!
  • "Ať žije vláda! . . . . . Ale za svoje."

    ...

    Poslanci KSČM ve Středočeském kraji PS PČR

    1. JUDr. Stanislav Grospič, 44 let, člen KSČM, právník, Mladá Boleslav
    2. Bc. Miloslava Vostrá, 44 let, členka KSČM, ekonomka, Braškov
    3. Bc. Jan Klán, 26 let, člen KSČM, student VŠ, Záboří nad Labem

    Koutek poezie

    Mějme je rádi

    Každý roku začátek, ohlédnem se nazpátek. Abychom si byli jistí, že nejsme jen pesimisti.
    Máme vládu, prezidenta, každému z nich roste renta. Správně jsme se snažili, tak nám všechno zdražili.
    Byli přitom spravedliví. Jenom hlupák se jim diví. Proč chudákům přidávat? Stejně budou nadávat.
    Podle vlastní logiky volí prvky taktiky. Snadněji se přece postí, ten kdo nemá všeho dosti.
    Proto dají sami sobě v této lidsky těžké době. Nač jsou lidu hmotné statky? Zbytečně by dělal zmatky.
    Rádi nesou tíhu moci a činí tak ve dne v noci. Jen když mohou svému lidu přinést v žití trochu klidu.
    Vzali by i větší věno. Bohužel. Je dokradeno. Heslo však zní: „Nepřestat. Chudé lidi potrestat.
    Když nebudou mít žádnou sílu, těžko vyhrabou se z jílu“. A tak mocní svojí pílí míří směle k svému cíli.
    Řekněte. No není hezká, cesta do prdele Česká?

    Počasí

    Haló noviny GUE-NGL logo GUE-NGL logo

    Sociálně právní poradna KSČM

    poradna@kscm.cz

    Naši odborníci se budou snažit zareagovat na vaše dotazy nejpozději do 7 pracovních dnů.
    Nabízíme vám poradenství v těchto oborech:
    •lidská práva a sociálně právní ochrana dětí
    •občanské právo
    •pracovní a správní právo
    •sociální problematika
    •zdravotní problematika
    •bytová problematika
    •školská problematika,
    sociálně patologické jevy
    dětí a mládeže
    •genderová problematika
    •ekologická problematika
    •finanční poradenství
    •bezpečnostní problematika
    •zemědělská problematika
    S důvěrou se obracejte na odborníky KSČM.
    Upozornění: Tato občanská poradna nemůže v žádném případě nahrazovat kompetence orgánů státu nebo plnit úlohu arbitra.


    Priority volebního programu KSČM

    * Práce pro všechny za spravedlivou mzdu

    * Žádná tolerance k omezování sociálních jistot, důstojný život i pro seniory

    * Investice do lidí, vědy a nových technologií jako základ boje proti krizi

    * Zdravé životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj, regulace trhu

    * Bezpečí pro občany, spravedlivý trest za každé bezpráví

    * Demokracie a lidská práva – KSČM pojistkou demokracie

    * Společnost vzdělání a kultury

    * Šance pro mladé na kvalitní život

    * Rovný přístup k informacím a rozvoj informačních technologií

    * Život v míru, bez vojenských paktů, cizích základen a válek


    Karel KRYL

    Karel Kryl

    Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou: ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou, ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce, a z těch, kdo pravdu zpívali, dnes nadělali zrádce. Ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce, a z těch, kdo pravdu zpívali, dnes na dělali zrádce.

    Demokracie prospívá bez nás a pragmaticky, brbláme spolu u píva, jak brblali jsme vždycky, farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky, my nakrmíme forbesa za dvě či za tři pětky. farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky, my nakrmíme forbesa za dvě či za tři pětky.

    Demokracie zavládla, zpívá nám Gott i Walda, zbaštíme sóju bez sádla u strejdy McDonalda, král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem, pod střechou jedné partaje se u koryta sejdem. král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem, pod střechou jedné partaje se u koryta sejdem.

    Demokracie panuje od Aše po Humenné, samet i něha v pánu je a zuby vylomené, Dali nám nové postroje a, ač nás chomout pálí, zaujímáme postoje, místo abychom stáli. Dali nám nové postroje a, ač nás chomout pálí, zaujímáme postoje, místo abychom stáli.

    Demokracie dozrává do žaludečních vředů, bez poctivosti, bez práva a hlavně bez ohledů, a je to mýlka soukromá, snad z optického klamu, že místo srdce břicho má a místo duše tlamu. A je to mýlka soukromá, snad z optického klamu, že místo srdce břicho má a místo duše tlamu.

    Jdi na obsah Jdi na menu
     

    Julius FUČÍK: rozsudek smrti, přepis originálu

    15. 7. 2009

    Opis

    8 a J 91/43 g

    1 h 218/43                                                                                      TAJNÉ 1

     

    JMÉNEM NĚMECKÉHO NÁRODA

     

    V TRESTNÍ VĚCI PROTI

    1.     SPISOVATELI Juliu Fučíkovi z Prahy XIX, nar. 23. února 1903 v Praze

    2.     zemědělskému adjunktovi Jaroslavu Klecanovi z Prahy XIII, nar. 2. března 1914 v Zadních Zborovicích

    3.     úřednici Lidmile Plaché z Prahy XII, nar. 23. února 1921 v Městci Králové

     

    všichni protektorátní příslušníci

    tč. V soudní vyšetřovací vazbě v této věci,

     

    pro přípravu k velezradě atd.,

    uznal Lidový soudní dvůr, 1. senát, na základě hlavního líčení dne 25. srpna 1943, jehož se účastnili:

     

    jako soudci:

     

    president Lidového soudního dvora dr. Freisler, předseda,

    zemský soudní ředitel dr. Schlemann,

    admirál m. sl. Von Nordeck,

    vedoucí hlavního župního úřadu městský rada Ahmels

    ministerský rada ve vrchním velitelství branné moci dr. Herzlieb,

    jako zástupce vrchního říšského návladního prvý státní návladní Noebel

     

    takto právem:

     

    Julius Fučík jako spojka ústředního výboru ilegální české komunistické strany prováděl důležitou agitační a organizační komunistickou činnost a usiloval zejména o vytvoření jednotné organizace české inteligence pod komunistickým vlivem.

    Jaroslav Klecan se na tom podstatnou měrou podílel jako Fučíkova spojka k vedoucímu skupiny inteligence.

    Oba napomáhali našemu válečnému nepříteli. Jsou navždy zbaveni cti a budou potrestáni

    trestem smrti

    To, že jim Lidmila Plachá přitom vědomě pomáhala, nebylo prokázáno. Proto se jmenovaná zprošťuje.

     

    Důvody:

    Karel (chyba v originále, pozn.) Fučík, protektorátní příslušník české národnosti, byl v Čechách pokládán za exponenta komunismu mezi spisovateli „schöngeisty“. Byl rovněž členem KSČ a byl dvakrát , z toho jednou asi po dobu dvou let, v Rusku. O sovětském Rusku napsal také propagační knihu, známou v Čechách.

    Po připojení Čech a Moravy jako Protektorátu k Říši dvakrát odmítl výzvu českých komunistických funkcionářů, aby emigroval; život v emigraci pokládal, jak říká, za horší než vězení. Z obavy před zatčením se několik měsíců zdržoval ve svém bytě, aniž jej opouštěl nebo aniž otevíral na zazvonění. Přitom si nechal narůst plnovous, aby ho nebylo možno poznat.

    Když již nemohl vydržet o samotě, hledal před klubem umělců, kde se stýkali také mnozí komunisticky smýšlející literáti a politikové, spojení se stejně smýšlejícími druhy. Setkal se tam s Krejčím, vysokým funkcionářem ilegální KSČ, a nabídl mu své služby. Nejprve dostal příkaz napsat článek o pozdějším ministru protektorátní vlády Moravcovi a vyhledat místa k doručování pošty pro KSČ. Článek napsal a dal Krejčímu, nebyl však uveřejněn. Jako místo pro doručování pošty uvedl byt paní Baxové, sestry obžalované Plaché. Tam také občas bydlil.

    S Krejčím měl pak několik schůzek; poté se spojení přerušilo. S pomocí komunistického lékaře Nedvěda je však Fučík opět navázal. Nyní dostal příkaz starat se o zorganizování inteligence, usilující o obnovení české republiky. Také nadále činil s velikou horlivostí při velmi mnoha schůzkách s nadřízenými v ilegální komunistické straně a s funkcionáři inteligence, kteří mu podléhali. Všechny tyto schůzky prováděl za přísného dodržování pravidel konspirace; zajišťoval se všemožně proti překvapení nebo prozrazení; schůzky se odbývaly zčásti na ulicích, zčásti také v bytech, které si pro to našel, např. v bytě komunistického zaměstnance tramvají Jelínka nebo v bytě jisté paní Jiráskové.

    Jako osobu, která řídila vytváření organizace inteligence, získal komunistického tajemníka uměleckého klubu Linharta, jemuž byl jako pomocník určen jistý velmi aktivní Kropáček. Linharta určil pro tento úkol Fučík sám po osobním rozhovoru. Od té doby byl spojkou mezi Fučíkem a Linhartem spoluobžalovaný Klecan. Bylo by totiž odporovalo pravidlům konspirace, kdyby se schůzky konaly přímo mezi Fučíkem a Linhartem.

    Úkol vytvořit organizaci inteligence zahrnoval v sobě mnohé:

    a) Komunistická inteligence měla být soustředěna jako jakési jádro

    b) Kromě toho měla být však veškerá inteligence usilující o obnovení republiky organizována v rámci jakési jednotné fronty, přirozeně pod co nejsilnějším komunistickým vlivem.

    c) V souvislosti se založení Ústředního revolučního výboru, s nímž se pro případ převratu počítalo jako s prozatímní vládou, o čemž byl Fučík přesně informován nadřízenými funkcionáři, měl být vytvořen výbor inteligence. To bylo velmi namáhavé. Po mnoha schůzkách a pod neustálým nátlakem se Fučíkovi konečně podařilo, že bylo výbor možno koneckonců pokládat za hotový.

    d) Inteligence měla být organizována v odborných výborech, např. lékaři, filmaři, herci, spisovatelé atd. O jejich spojení s výborem inteligence se mělo pečovat.

    e) Nejlépe organizovanou odbornou skupinou byli lékaři. O jejich činnosti dostával Fučík průběžně hlášení od Klecana, který udržoval styk se spojkou skupiny lékařů, Štichem. Toto spojení se sice jednou přerušilo, poněvadž Štich nedodržel smluvené ani náhradní schůzky, avšak Fučík spojení obnovil.

    f) Skupina inteligence a její odborné výbory bylo třeba zásobovat duchovním materiálem. Proto ji Fučík dával prostřednictvím Klecana posílat rukopisy ilegálních časopisů, propagandistických projevů, jako např. projevu na moskevském sjezdu slavistů, čísla ilegálních časopisů, např. „Rudé právo“, mj. čísla s Fučíkovými články.

    g) Bylo třeba usilovat o to, aby skupina inteligence sama produkovala také duchovní propagandistický materiál. Proto se Fučík snažil, rovněž na pokyn shora, uvést do života vlastní časopis skupiny inteligence.

    h) Bylo třeba získávat peníze. I to bylo organizováno a Klecan předával Fučíkovi značné částky, který je, pokud je nepotřeboval jako plat pro Klecana, předával svým nadřízeným. Tak dostal asi čtyři dílčí obnosy, zhruba 20 000, jednou údajně jako dar německých soudruhů 10 000 korun, jednou jako dar výboru inteligence ústřednímu revolučnímu výboru 6000 korun. Tuto poslední částku dostal přirozeně až v okamžiku svého zatčení.

    V celkové organizaci ilegální KSČ představoval Fučík spolu s Krejčím, jak se oba jednou v rozhovoru vyjádřili, svého druhu záchytnou síť, napjatou mezi nejvyšším vedením a dalšími vyššími funkcionáři, např. Linhartem, aby bylo možno snáze odvrátit zásah policie od nejvyššího vedení KSČ.

    Krejčí byl během doby, po kterou Fučík pracoval, zatčen. Na jeho místo nastoupil pak na jistý čas Valeš a po něm Zika, s nímž měl Fučík rovněž četné schůzky, týkající se především otázek organizace inteligence.

    Kromě této mimořádně důležité činnosti vyvíjel Fučík i jinou komunistickou činnost. Tak napsal na pokyn shora spolu s jistým Brunclíkem brožuru k naší výstavě „Sovětský ráj“, která se tehdy konala v Praze, přirozeně komunisticky zaměřenou. Brunclík, který po jistou dobu vedl ilegální komunistickou organizaci mládeže, mu ostatně předal také fond, který měl ještě u sebe, asi 29 000 korun. I tyto peníze předal Fučík výše. Fučík psal i jiné komunistické propagandistické články, jako o třech velkých „L“ (Lenin, Liebknecht, Luxemburgová). Tyto články komunistické ústředí velmi chválilo. Fučík se také zabýval přípravnými pracemi, aby mezi inteligencí vytvořil fond solidarity, a to nejen pro příslušníky inteligence, nýbrž vůbec pro rodinné příslušníky zatčených členů jednotné fronty, tedy svého druhu „Rudou pomoc“ jednotné fronty. Kromě toho mu připadaly víceméně náhodou zvláštní úkoly.Tak mu bylo hlášeno, že existuje skupina, která se od strany oddělila, ale chce opět spolupracovat (skupina Mír). Tato skupina měla také technický aparát, tj. možnosti tisknou časopis. Fučík dal s touto skupinou udržovat spojení a dodával jí rukopisy letáků se žádostí o předání kontrolních výtisků. Dal si také předávat důležité zprávy týkající se naší hospodářské nebo bezpečnostní situace; např. jednou jisté sdělení o nedostatku mědi ve Škodových závodech, který vedl k omezení práce, a jednou o pokynu k zesílení policejních kontrol, poněvadž seskočili parašutisté s příkazy k sabotážím a vraždám. Tyto zprávy Fučík předával dále. Konečně Zika přivedl Fučíka dokonce k členovi ústředního výboru KSČ, tedy nejvyššího orgánu, k muži, který vystupoval pod jménem Beran. I ten mu dal některé pokyny ohledně výboru inteligence. Zvláště také chválil zvláštní způsob konspirativního smlouvání schůzek, který Fučík používal, a řekl Zikovi, že by tento způsob měl být používán i pro schůzky se spojkami z Moravy.

    Konečně dostal Fučík vzhledem k rostoucímu počtu zatčení pokyn, aby si opatřil zbraň, aby se mohl při zatýkání bránit. To učinil a předal pokyn Klecanovi.

    Fučík byl zatčen při schůzce u Jelínků. Měl u sebe dvě nabité pistole. Chtěl také na úředníky státní policie střílet. Pak však pistole odložil; jak říká, bylo to proto, že úředníci se zabývali ostatními účastníky a byli k němu obráceni zády, a on nepokládal za čestné střílet na ně jinak než tváří v tvář.

    Jakožto člen ochranné sítě kolem ústředního výboru KSČ musí být Fučík pokládán za zvlášť vysokého funkcionáře. Za jak důležitého byl pokládán v samotné komunistické organizaci, plyne z toho, že mu bylo řečeno, že se s ním pro pozdější dobu počítá jako s poslancem a jako takový je uznáván. Věděl samozřejmě, co dělá. Věděl také, že jeho velezrada (§ 83 tr. Z.) byla vážným poškozením bojové síly naší Říše v naší totální válce (§ 91b tr. zá.). Svou věrolomností vůči Říši, a tím i vůči českému národu, který je s Říší spojen v dobrém i zlém, se provždy zbavil cti. Musel být proto pro svůj čin, který v plném rozsahu doznal, potrestán smrtí.

    Jaroslav Klecan, povoláním zemědělský praktik a traktorista, odešel v r. 1937 do rudého Španělska, kde bojoval spolu i interbrigádou. Když byly mezinárodní brigády staženy, dostal se do Francie. Tam byl internován. Jak uvádí, nechtěl počátkem války bojovat proti Německu. Zůstal v internaci. V červnu 1941 byl pak poslán zpět do Říše. Uvádí, že se hlásil na práci do Říše dobrovolně. Ze svého pracoviště se vydal, když byl k tomu připraven jistým českým komunistickým funkcionářem, tajně do Prahy, kde byl konečně přiveden k Fučíkovi na ilegální schůzku v bytě Jiráskové. Prohlásil, že je ochoten pracovat jako jeho spojka se skupinou inteligence, byl přiveden k Linhartovi a seznámen se Štichem a Kropáčkem a poté pro mnoha schůzkách předával Fučíkovy pokyny Linhartovi, Kropáčkovi a Štichovi a jejich hlášení předával na jiných schůzkách Fučíkovi. Dostával za to plat 1000 – 1500 korun měsíčně. Dostal také ilegální byt a Fučík mu opatřil padělanou občanskou legitimaci na jméno Vojtěch Horák. Dostával také potravinové lístky. I všechny jeho schůzky byly organizovány za přísného dodržování pravidel konspirace. Předávání pokynů a zpráv se týkalo všeho, co se dotýkalo činnosti výboru inteligence. Tak mj. přijímal a předával shora uvedené peněžní částky, předával informační písemný materiál, staral se o předávání pokynů o školení a vytváření výboru inteligence, informoval Fučíka o obtížích a hlásil mu úspěchy. I on přiznal, že toto vše dělal. V tomto řízení je ovšem silně zastiňován Fučíkovým významem. Stačí si však jen představit, že by Fučík nebyl spoluobžalován v tomto řízení, aby bylo ihned jasno, jak důležitá role Klecanovi ve skutečnosti připadla. Byl spojkou ústředí (i když mezi ním byla ještě ochranná síť a on sám proto členy ústředí neznal) s vedoucím funkcionářem skupiny inteligence! Jen komunisticky vyškolenému člověku, obratnému, s širokým rozhledem a chápavému dává ilegální komunistická strana takovou funkci. I jemu bylo proto jasné, že svou velezradou (§ 83 tr. z.) poškozuje naši Říši v jejím nynějším těžkém boji proti vnějším nepřátelům. I on se proto svým činem provždy zbavil cti a musil být, poněvadž napomáhal nepříteli (§ 91b tr. z.), potrestán smrtí.

    Lidmila Plachá byla naproti tomu Lidovým soudním dvorem podle návrhu zástupce vrchního říšského návladního obžaloby zproštěna. Podle obžaloby podporovala Klecana a Fučíka v jejich protiříšské činnosti. Je pravda, že znala Jelínka, v jehož bytě se konaly četné schůzky. Seznámila se s ním prostřednictvím jeho ženy v ochotnickém divadle, kde vystupovala. A u něho se znovu setkala s „profesorem Horou“, kterého znala již od své sestry Baxové. Tento profesor Hora byl ve skutečnosti Fučík. Pravda je dále, že se prostřednictvím „profesora Hory“ seznámila s „Horákem“ – ve skutečnosti tedy s Klecanem. Oba se posléze pokládali za snoubence. Často tedy spolu vycházeli. Klecan a Lidmila Plachá uvádějí, že přitom nikdy nemluvili o Klecanově politické práci. Její sestra Baxová byla proti jejímu vztahu k „Horákovi“. Fučík pouze uvádí, že aby před Baxovou oběma ulehčil schůzky, často bral Lidmilu Plachou na své pochůzky, také na cesty na schůzky. Před Plachou se pak tvářil, jako by právě potkal známého, s nímž si chce o něčem pohovořit, a tak Plachá jako dívka, která nechtěla rušit, zůstala stát opodál. Fučík prý tím sledoval možnost lepšího maskování, protože člověk, který jde s mladou dívkou, není policii tak nápadný. To však nedal Plaché vědět. Tak Plachá skutečně stála několikrát opodál, když Fučík měl schůzky na ulici. To vše nezní sice příliš pravděpodobně, avšak není to nemožné. A jako mladá dívka, o níž není až dosud rozhodně známo, že by vyvíjela nějaký politický zájem nebo činnost, nemusila si také, jak tvrdí, všimnout, co se ve skutečnosti děje. Proto ji Lidový soudní dvůr zprostil obžaloby.

    Jako odsouzení jsou Fučík a Klecan povinni hradit náklady řízení, pokud řízením proti Lidmile Plaché nevznikly zvláštní náklady. Tyto náklady nese Říše.

     

    Podeps. Dr. Freisler     Dr. Schleman 2)

     

    1) razítko

    2) SÚA, 110-4-32, hektograf, text německy. Na spisu je příjmové razítko úřadu říšského protektora, oddělení justice s datem 9.3.1943.

     

     

    Komentáře

    Přidat komentář

    Přehled komentářů

    Zatím nebyl vložen žádný komentář