V těchto dnech si připomínáme výročí 15. 3. 1939, vznik Protektorátu Čechy a Morava a vstup německých vojsk na naše území. Nebude od věci si připomenout, v jaké situaci se nacházela Komunistická strana Československa, která se v březnu 1939 nacházela ve složité situaci. Následující řádky budiž stručným historickým úvodem s přihlédnutím k situaci v Čelákovicích. Velice významné je pro komunistickou stranu (či lépe řečeno všechny ostatní politické strany) krátké období tzv. druhé republiky. Po podpisu mnichovské dohody a postoupení části území se po 1. 10. 1938 musel zmrzačený stát potýkat s řadou problémů. Ztratil značnou část svého území a do vnitrozemí proudily davy Čechů, Slováků a demokratických Němců z pohraničních oblastí. Záhy se začal proměňovat také politický systém a mnoho hlasů volalo po jeho zjednodušení. 

Došlo ke zrušení dosavadních politických stran a vytvoření Strany národní jednoty, kterou vedl agrárník Rudolf Beran, a Národní strany práce, v jejímž čele stál sociální demokrat Antonín Hampl. Členy Národní strany práce se stali i někteří komunisté, ale zakořeněná nedůvěra v jejich politiku znamenala, že přijímáni byli pouze ti „umírnění“. Dne 20. 10. 1938 byla KSČ pozastavena činnost a 27. 12. téhož roku podepsal ministr vnitra vyhlášku, kterou byla strana rozpuštěna.  Okamžitě po svém zastavení začala strana fungovat de facto ve třech rovinách; do svého rozpuštění existovalo legální vedení KSČ, od 20. 10. 1938 moskevské vedení a od podzimu 1938 (přesné datum není známé) I. ilegální vedení.  Při přechodu do ilegality strana využila své zkušenosti z ilegální práce především ze 30. let.

            Dne 20. 10. 1938 přijal Okresní úřad v Brandýse nad Labem fonogram od Okresního úřadu v Mladé Boleslavi, který zastavoval činnost organizací KSČ. Důvodem, který byl uveden, bylo členství strany v Komunistické internacionále v Moskvě, jejímž programem byla násilná změna státního zřízení a zavedení diktatury proletariátu, jak uváděl dokument. Zároveň byly prováděny domovní prohlídky okresních funkcionářů KSČ. Úřední list otiskl 28. 12. 1938 vyhlášku, kterou byla KSČ rozpuštěna a v lednu 1939 i pobočné organizace strany.  Zveřejněna byla i vyhláška o zabavení movitého i nemovitého majetku komunistické strany.  S prací v ilegalitě měla KSČ značné zkušenosti               z minulého období, ale její činnost na konci roku 1938 pochopitelně neušla pozornosti místních úřadů.           Rozsáhlé domovní prohlídky probíhaly v okrese Brandýs nad Labem 13. 3. 1939 a o tři dny později i zatýkání místních funkcionářů, kterých bylo zatčeno 183.  Jednalo se o akci, tehdy již pod taktovkou německých úřadů, s názvem Gitter (Mříže), cílící na komunisty, sociální demokraty a německé emigranty. Kronika města Brandýs nad Labem uvádí, že od března do května 1939 bylo v okrese zatčeno celkem 250 komunistů. 

            Zatýkání nepostihlo pouze větší města, ale zápisy četnických stanic z malých obcí svědčí o tom, že rozkaz byl proveden na celém okrese, což potvrzují i vzpomínky pamětníků.  V celém Středočeském kraji došlo během akce Gitter k zatčení celkem 2 174 osob. Zajímavé je i srovnání některých okresů z tohoto kraje, které provedl historik Miroslav Görtler. Z vybraných okresů právě ten Brandýský ostatní převyšuje počtem zatčených – 183. Autor naznačuje, že to nebylo dáno reálnou silou (velkým početním stavem, úspěchem ve volbách) KSČ, ale blízkostí k hlavnímu městu.  Akce Gitter byla „první zatýkací akce německých bezpečnostních složek“ na území Protektorátu Čechy a Morava a vzhledem k vysokému počtu zatčených zpomalila budování ilegální sítě.  Vzhledem k tomu, že byla drtivá většina zatčených v krátké době propuštěna na svobodu, jednalo se spíše o akci zastrašovací.  Václav Nypl, přední funkcionář okresní KSČ na Brandýsku uvedl, že byl vězněn od 15. 3. 1939 do 17. 4. 1939.  Za skutkovou podstatu bylo u zadrženého uvedeno, že jde o horlivého stoupence a příslušníka komunistické strany.

Seznam zadržených členů KSČ z Čelákovic v rámci akce Gitter. Vypracováno četnickou stanicí Čelákovice 18. 3. 1939.

Členové KSČ označení hvězdičkou se ještě 1. 4. 1939 nacházeli ve vazbě.

Marie Blechová, nar. 31. 8. 1896, bydliště Čelákovice čp. 168.

Jaroslav Hladík, nar. 7. 11. 1903, dělník, do Prahy dodán 23. 3. 1939.*

František Jirousek, nar. 11. 7. 1904, bydliště Čelákovice čp. 561.

Jan Krystlík, nar. 28. 8. 1904, bydliště Čelákovice čp. 399.

Václav Křováček, nar. 31. 12. 1898, dělník, bydliště Čelákovice čp. 1056, do Prahy dodán 23. 3. 1939.*

Jan Mužík, nar. 16. 5. 1889, zaměstnanec vodárenského podniku v Káraném, bydliště Čelákovice čp. 341, do Prahy dodán 23. 3. 1939. Poznámky úřadů: Místopředseda Svazu přátel SSSR. Není žádného konkrétního důkazu.*

Václav Slovák, nar. 22. 2. 1868, bývalý zaměstnanec Včely v. v., bydliště Čelákovice čp. 755, do Prahy dodán 23. 3. 1939. Poznámky úřadů: méně podezřelý, byl komunistou z existenčních důvodů.*

Jan Ulip, nar. 31. 12. 1889, bydliště Čelákovice čp. 589. Poznámky úřadů: Pokladník Svazu přátel SSSR.

Nízký počet zadržených si nelze vysvětlovat promyšlenou konspirační činností místních komunistů. Členové KSČ byli již za první republiky sledováni a jejich činnost měl na starosti zvláštní referát na ministerstvu vnitra. S troškou nadsázky lze říci, že neexistoval komunista, o kterém by úřady nevěděly. Pro německé úřady bylo snadné se k seznamům dostat (převzala je od českého četnictva), a také proto mohla akce Gitter proběhnout de facto okamžitě po obsazení zbytků ČSR. Cílem akce bylo zadržet nejaktivnější členy KSČ, nikoliv všechny. Netřeba si ale dělat iluze o velkém počtu členů strany, který se zvláště po V. sjezdu v roce 1929 rapidně snížil a již nikdy nedostoupil takové výše jako počátkem 20. let. Pro srovnání, v roce 1932 se v celém okrese Brandýs nad Labem nacházelo 17 místních a žádná závodní organizace. Organizace sdružovaly pouze 99 členů. Pozdější údaje o stavu členské základny v okrese nejsou dostupné, i na základě volebních výsledků lze předpokládat, že sympatie levicových voličů na Brandýsku směřovaly spíše k československým národním socialistům. Bez ohledu na tento fakt se komunisté stávají v pozdějších letech války (po napadení SSSR nacistickým Německem) jedním z nejvýznamnějších odbojových proudů a za svobodné Československo mnoho z nich položilo své životy. I to, kromě varování před další možnou válkou, by měla být jedna z připomínek těchto dnů.

Martin Dolejský

Poznámka:

- okupanti byli ubytování v Sokolovně a v hotelu Grado,

- na pamětní desce na Sokolovně je mezi obětmi jméno komunistického učitele

  Jaroslava Kruckého, po kterém je pojmenována i jedna z ulic v zástavbě Nedaniny.

- Trošku jsem zapátral i já a zjistil jsem, že dva z uvedených komunistů Jan Ulip a Václav Křováček, zakládající člen KSČ v Čelákovicích, mají ještě v Čelákovicích své potomky. Jedním z nich je i členka naší organizace Jaroslava Baltová, dcera Václava Křováčka.

Vladimír  Duník