KSČM*Příručka pro komunální politiky zde ke stažení*Výsledky voleb pro KSČM*Naši lidé*Nymbursko jako na dlani*Minulost jaká byla*Náš program

Aktuality

  • Likvidace cukrovaru Hrochův Týnec v obrazech ke stažení ZDE
  • Milovické UCHO je ke stažení ZDE
  • Jste svědky korupce u sebe doma, nahlašte nám ji a budeme proti ní společně bojovat!

  • Zpravodaj OV KSČM Nymburk podzim 2011 ke stažení zde
  • Zpravodaj OV KSČM Nymburk ke stažení zde
  • Podporujeme české vědce!
  • Spočítejte si svou ekologickou stopu!
  • "Ať žije vláda! . . . . . Ale za svoje."

    ...

    Poslanci KSČM ve Středočeském kraji PS PČR

    1. JUDr. Stanislav Grospič, 44 let, člen KSČM, právník, Mladá Boleslav
    2. Bc. Miloslava Vostrá, 44 let, členka KSČM, ekonomka, Braškov
    3. Bc. Jan Klán, 26 let, člen KSČM, student VŠ, Záboří nad Labem

    Koutek poezie

    Mějme je rádi

    Každý roku začátek, ohlédnem se nazpátek. Abychom si byli jistí, že nejsme jen pesimisti.
    Máme vládu, prezidenta, každému z nich roste renta. Správně jsme se snažili, tak nám všechno zdražili.
    Byli přitom spravedliví. Jenom hlupák se jim diví. Proč chudákům přidávat? Stejně budou nadávat.
    Podle vlastní logiky volí prvky taktiky. Snadněji se přece postí, ten kdo nemá všeho dosti.
    Proto dají sami sobě v této lidsky těžké době. Nač jsou lidu hmotné statky? Zbytečně by dělal zmatky.
    Rádi nesou tíhu moci a činí tak ve dne v noci. Jen když mohou svému lidu přinést v žití trochu klidu.
    Vzali by i větší věno. Bohužel. Je dokradeno. Heslo však zní: „Nepřestat. Chudé lidi potrestat.
    Když nebudou mít žádnou sílu, těžko vyhrabou se z jílu“. A tak mocní svojí pílí míří směle k svému cíli.
    Řekněte. No není hezká, cesta do prdele Česká?

    Počasí

    Haló noviny GUE-NGL logo GUE-NGL logo

    Sociálně právní poradna KSČM

    poradna@kscm.cz

    Naši odborníci se budou snažit zareagovat na vaše dotazy nejpozději do 7 pracovních dnů.
    Nabízíme vám poradenství v těchto oborech:
    •lidská práva a sociálně právní ochrana dětí
    •občanské právo
    •pracovní a správní právo
    •sociální problematika
    •zdravotní problematika
    •bytová problematika
    •školská problematika,
    sociálně patologické jevy
    dětí a mládeže
    •genderová problematika
    •ekologická problematika
    •finanční poradenství
    •bezpečnostní problematika
    •zemědělská problematika
    S důvěrou se obracejte na odborníky KSČM.
    Upozornění: Tato občanská poradna nemůže v žádném případě nahrazovat kompetence orgánů státu nebo plnit úlohu arbitra.


    Priority volebního programu KSČM

    * Práce pro všechny za spravedlivou mzdu

    * Žádná tolerance k omezování sociálních jistot, důstojný život i pro seniory

    * Investice do lidí, vědy a nových technologií jako základ boje proti krizi

    * Zdravé životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj, regulace trhu

    * Bezpečí pro občany, spravedlivý trest za každé bezpráví

    * Demokracie a lidská práva – KSČM pojistkou demokracie

    * Společnost vzdělání a kultury

    * Šance pro mladé na kvalitní život

    * Rovný přístup k informacím a rozvoj informačních technologií

    * Život v míru, bez vojenských paktů, cizích základen a válek


    Karel KRYL

    Karel Kryl

    Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou: ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou, ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce, a z těch, kdo pravdu zpívali, dnes nadělali zrádce. Ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce, a z těch, kdo pravdu zpívali, dnes na dělali zrádce.

    Demokracie prospívá bez nás a pragmaticky, brbláme spolu u píva, jak brblali jsme vždycky, farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky, my nakrmíme forbesa za dvě či za tři pětky. farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky, my nakrmíme forbesa za dvě či za tři pětky.

    Demokracie zavládla, zpívá nám Gott i Walda, zbaštíme sóju bez sádla u strejdy McDonalda, král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem, pod střechou jedné partaje se u koryta sejdem. král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem, pod střechou jedné partaje se u koryta sejdem.

    Demokracie panuje od Aše po Humenné, samet i něha v pánu je a zuby vylomené, Dali nám nové postroje a, ač nás chomout pálí, zaujímáme postoje, místo abychom stáli. Dali nám nové postroje a, ač nás chomout pálí, zaujímáme postoje, místo abychom stáli.

    Demokracie dozrává do žaludečních vředů, bez poctivosti, bez práva a hlavně bez ohledů, a je to mýlka soukromá, snad z optického klamu, že místo srdce břicho má a místo duše tlamu. A je to mýlka soukromá, snad z optického klamu, že místo srdce břicho má a místo duše tlamu.

    Jdi na obsah Jdi na menu
     

    O co jde v otázce církevních restitucí se zaměřením na návrh Nečasovy vlády?

    18. 9. 2011

    Přístupy KSČM k vládním návrhům na restituce veřejného majetku církvím a náboženským společnostem mají několik rovin. Můžeme vymezit rovinu historickou, procedurální a politickou. Tyto roviny se prolínají a jsou spolu v dialektické jednotě. Představíme je v bodech podle nastíněné klasifikace.

    Přístupy historické

    KSČM nemůže opomíjet názory mnohých odborníků, podle nichž církev minimálně v 19. a 20. století v podstatě zmiňovaný majetek nevlastnila, ale jednalo se o veřejnoprávní majetek. To, že byl postupně parcelován v pozemkových reformách či konfiskován podle našeho názoru neznamená negaci jejich veřejnoprávního charakteru, ale pouhé dobově nutné omezení autonomně-správní působnosti a pravomoci církví. KSČM může vymezit tyto historicko ideové přístupy k církevním restitucím:

    Ø  církve a náboženské společnosti před únorem 1948 de jure nikdy zmiňovaný majetek nevlastnily, ale měly ho pouze v užívání, ve správě. Tato právní praxe měla svou oporu v hluboké historii Habsburské monarchie a obrážela se v právních základech novodobé buržoazní společnosti v Rakousku. Československo po svém vzniku navázalo právní kontinuitou na předcházející ustanovení, což se do roku 1948 nezměnilo. Předání majetku církvím by tedy nebylo restitucí, čili nápravou původního stavu, protože nové postavení církví by tomu původnímu vůbec neodpovídalo.

    Ø  pakliže bychom přijaly tvrzení církevních a režimních představitelů (hypoteticky), že majetek v minulosti skutečně vlastnily církve, musíme konstatovat, že všechny požadavky po listopadu 1989 sahají daleko za rámec rozsahu církvemi spravovaného majetku před únorem 1948, ať už jsou údaje z té doby jakkoliv rozdílné. Současní představitelé argumentují tím, že byla revize první pozemkové reformy prováděna především po únoru 1948 a za změněných pravidel. Z odborných prací však vyplývá, že zábor půdy byl proveden již před únorem roku 1948 a že se pravidla realizace reformy měnila jen dílčím způsobem. Revize první pozemkové, tedy prvorepublikové, masarykovské reformy, byla reakcí na její nedokončení v meziválečném období. Podle prvorepublikových smluv však nebyla reforma v té době uzavřena definitivně, došlo pouze k jejímu odložení. Požadavky církví tedy zasají hluboko před restituční tečku 25. 2. 1948. V současnosti mají být např. vydány lesy z vojenských újezdů, které však vznikly (vojenské újezdy) ze ¾ před rokem 1948.

    Ø  kontury posledního návrhu Nečasovy vlády dávají tušit, že bude církvím nabídnut majetek, který spravovaly už před vznikem republiky v roce 1918, tedy před započetím první pozemkové reformy v roce 1919. To by znamenalo útok, řečeno slovy T. G. Masaryka z roku 1927, na „největší čin nové republiky, který je dovršením a vlastním uskutečněním převratu.“

    Ø  majetek, který církev do své správy dostala, byl často rozhojňován odpustky, vykořisťováním a zbídačováním poddaných a námezdních pracovníků. Tyto hodnoty byly Marxovými slovy lidem „vyvlastněny“ a církvím, dle názorů KSČM, nemohou náležet.

    Ø  výnosy ze správy majetku v minulosti církvím zdaleka nestačily na pokrytí nákladů vlastní činnosti. Stát církve financoval před rokem 1918, po něm, po roce 1945 i 1949. Je tedy nesmyslné klást počátek finanční závislosti církví na státu do roku 1949 a do přímé souvislosti s pozemkovými reformami, jak církve dlouhou dobu činí.

    Přístupy procedurální

    Tyto přístupy se týkají zejména postupu vládní koalice při určování výměry majetku, který má být restituován, jeho ocenění, politického a věcného vyjednávání v PČR, ignorování opozice i ostatních církví a náboženských společností.

    Ø  vláda Mirka Topolánka doložila přesné informace o rozsahu pozemků, který měl být církvím předán nebo finančně kompenzován až po opakovaných žádostech opozice. Nečasova vláda tak neučinila dosud, přestože tyto údaje nepřímo naznačila.

    Ø  není doposud jasné, jak přesně současná vláda dospěla k výpočtu částek, jež mají být církvím vypláceny, a z jakých pramenných údajů čerpala podklady pro určení výměry půdy, kterou chce církvím předat. Představitelé Topolánkovy vlády opakovaně přiznali, že ke konkrétním číslům dospěli dohodou s církvemi a náboženskými společnostmi. Podklady a doklady nejsou zveřejňovány podle názoru KSČM především z toho důvodu, že by vyvrátily církvemi a vládnoucí mocí prezentované zdůvodnění restitucí.

    Přístupy politické

    Postavení církví ve společnosti, po jeho dočasném a částečném vzedmutí vlivem společenských iluzí po roce 1989, trvale klesá, stejně jako počet aktivně a pasivně věřících v ČR. Jestliže v ČSR žilo v době sčítání lidu z roku 1950 93,9 % věřících, z čehož bylo 76,4 % římských katolíků, pak do roku 1991 jejich počet klesl na 43,9 % resp. 39 % a do roku 2001 na 32,2 %, v případě římských katolíků na 26,8 %. Lze očekávat, že za deset let od posledního sčítání lidu počet věřících v ČR opět dramaticky poklesl. Možná i z toho důvodu se kapitalistický režim, který potřebuje podporu církví a snaží se ji všemožně uplatit (mimo jiné i návrhem církevních restitucí), rozhodl zařadit do letošního sčítání lidu otázku na náboženské vyznání a příslušnost k církvím pouze do kolonky dobrovolné, což výsledky censu v této oblasti naprosto znehodnotí. Podle odhadů ministerstva kultury ČR ubývá jenom římskokatolické církvi ročně 100 000 věřících, ČR je jednou z mála evropských zemí, kde žije více lidí bez vyznání, než věřících. Je zřejmé, že přístup státu k církvím, včetně materiálního zabezpečení, by měl na podobné změny reagovat. Podle KSČM je však logické, že se tak nebude dít cestou výrazného nárůstu podpory skomírajících církví a náboženských společností, ale právě naopak. Nemůžeme porovnávat téměř 94 % věřících a zabezpečení jejich duchovních potřeb státem v roce 1949 a nynějších cca 20 %, obojí ošetřené stejným zákonem.

    Naprosto opačný trend než v případě prudkého poklesu počtu věřících však sledovaly církve ve vývoji stavů svých zaměstnanců, zejména duchovních, a nárůstu nákladů na jejich činnost dle zákona č. 218/1949 Sb. Zatímco v roce 1995 činil počet duchovních v ČR 2631 osob, v roce 2008 už to bylo 4506. Za tu dobu vzrostly náklady na činnost církví, hrazené podle zmíněného zákona ze státního rozpočtu, z 393 mil. na 1,4 mld. Kč. Církve však nejsou státem podporovány pouze podle tohoto zákona. V případě trvání  platnosti zákona č. 218/1949 Sb. lze očekávat pokračování trendu růstu počtu duchovních a analogicky i růstu nákladů plynoucích ze státního rozpočtu. V nadcházejících desetiletích by mohly tyto prostředky představovat dohromady až stovky miliard korun.

    Některé církve a náboženské společnosti jsou na státních příspěvcích zcela závislé, ale např. Českobratrská církev evangelická financuje svůj život ze 2/3 z darů a příspěvků členů církve. Římskokatolická církev je na státním rozpočtu mnohem závislejší, např. v roce 1998 tvořily příspěvky státních a veřejných orgánů na její provoz 46,7 % jejích příjmů. 

    Jak z předchozích kapitol vyplývá, církve a náboženské společnosti během posledních dvaceti let své požadavky navyšují. Z 215 000 ha půdy v roce 1993 na přibližně 234 000 v roce 1998, k 260 000 ha v roce 2007 až k přibližně 350 000 ha půdy v současné době.

    V době zadlužení ČR ve výši 1,5 bilionu Kč (ve skutečnosti dosahuje až 4 bilionů), vysoké nezaměstnanosti, nárůstu chudoby, zbídačování a prudkosti vykořisťování, jsou případné restituce majetku církvím podle KSČM dalším plivnutí do tváře většině české společnosti, proti níž chystá a realizuje současná pravicová vláda pět protilidových, asociálních a agresivních reforem. Na jednu stranu vláda zvyšuje daně vykořisťovaným a zbídačovaným, snižuje je monopolům a oligarchii, žene zemi do dluhové pasti, na druhou stranu chce štědře a bez historického opodstatnění uspokojovat zejména bohatý římskokatolický klérus. To je v jedné z neateističtějších zemí světa výsměch těm, kteří živí současnou vládnoucí třídu, a KSČM takový přístup rozhodně odmítá.

     

    Návrhy KSČM na řešení problematiky církevních restitucí a budoucího financování církví a náboženských společností:

    Ø nepřipustit na základě uvedených důvodů další restituce veřejného a národního majetku ve prospěch církví a náboženských společností;

    Ø s církvemi a náboženskými společnostmi jednat o změně jejich financování, pro stát zadlužený soudobým kapitalistickým režimem je neúnosné hradit narůstající požitky prelátů, jejichž věhlas mezi veřejností naopak prudce klesá;

    Ø  zrušit zákon č. 218/1949 Sb. a tím pádem zastavit financování církví a náboženských společností státem podle tohoto zákona, navrhnout a vyjednat určité přechodné období, v němž by se postupně církve ekonomicky osamostatňovaly;

    Ø  ostatní činností církví a náboženských společností, jako např. školy, sociální ústavy či opravy církevních památek podporovat ze státního rozpočtu dle právních úprav platných pro jiná obdobná zařízení a případy;

    Ø  do budoucna prosadit úplnou odluku církví od státu, tj. včetně zrušení státní podpory církevního školství a sociálních ústavů;

    Ø  financování církví a náboženských společností postavit čistě na bázi jejich ekonomické samostatnosti, opřené o příspěvky věřících, jejich dary, sbírky a výnosy z nájmů;

    Ø  uvažovat o daňové asignaci věřících, k níž se církve v 90. letech 20. století hlásily, ale s poklesem počtu věřících o ní přestaly hovořit;

    Ø  v případě financování údržby církevních památek po provedení odluky církví od státu pomáhat církvím ze státního rozpočtu na základě smluvních podmínek, případné úhrady nákladů či jiných kompenzací ve prospěch státu;

    Ø  odblokovat majetek, blokovaný na základě zákonů č. 229/1991 Sb. a č. 92/1991 Sb. ve prospěch měst a obcí.

     Jak se chovala církev za druhé světové války - klikněte

     

     

    Náhledy fotografií ze složky Život za První republiky 1918 - 1938

    Komentáře

    Přidat komentář

    Přehled komentářů

    Zatím nebyl vložen žádný komentář