V deníku Právo vyšel 31. července 2007 článek poslankyně Bebarové-Rujbové (KSČM) „Očipovat se nedám“. Na něj reagoval 10.8.2007 profesor Pavel Pavko „Čipování mi nevadí, slouží k bezpečnosti“. Na jeho článek následovaly dvě polemiky. Nejprve 20. srpna Karel Neuwirt „Čipování k bezpečnosti neslouží“ a 23.srpna Igor Němec „Radikální chirurgický řez“. Profesor Pavko následně 31.srpna odpověděl Igoru Němcovi. Ten hodnotí článek prof. Pavka z pohledu ochrany osobních údajů,je to jeho zaměření jako předsedy Úřadu na ochranu osobních údajů. Oproti tomu Karel Neuwirt oponuje profesoru Pavkovi v tom, že  čipování k bezpečnosti neslouží.

Podle mého názoru je ale daleko důležitější a pro pochopení celého problému  potřebné si odpovědět na otázku, proč musíme neustále hledat nové a nové prostředky pro zajištění naši bezpečnosti , a to vlastně bezpečnosti mezi sebou navzájem? Čím, jak a kde to skončí?

Zeptáte-li se držitele střelné zbraně v USA,ale nejen tam, proč ji vlastní, většina z nich vám odpoví, že pro zajištění své bezpečnosti nebo také své rodiny či majetku.Ovšem dnes lidem nestačí držet jen klasickou pistoly . Můžete si pořídit poloautomatickou či automatickou  zbraň. Dokonce v samotných Spojených státech můžete být majitelem kulometu. Povede tento nastolený trend k tomu, že budeme vlastnit pro svoji ochranu i malé řízené střely a jezdit v plně funkčních, včetně zbraní, obrněných transportérech ?

Nejde ovšem jen o zbraně. Také kamery slouží k zvýšení bezpečnosti lidí. Nejprve se začaly montovat do peněžních ústavů nebo pro ochranu vojenských objektů. Dnes se s nimi běžně setkáváme na ulicích, v obchodech, nádražích, úřadech a na spoustě dalších míst. Je snaha o jejich instalaci ve školách. Kde skončí tento trend?

Bude každý z nás mít snad svou vlastní kameru a sní sledovat vše kolem sebe? Lze to spojit s osobním čipem. Vše propojit na řídící pult. Tím se zajistí o každém z nás dokonalý přehled. Bude se vědět, kde právě jme a co děláme. Zdá se to nemožné?

Dnes je české veřejnosti , samozřejmě pro zvýšení její bezpečnosti, vnucována radarová základna USA na našem území. Prý nám „dnes“ stačí jeden radar a to  bez jeho ochrany. Co bude ale zítra? Bude potřeba další radar a k němu raketová ochrana protože na něj, rozumějme, že zároveň na obyvatele naší vlasti tedy na nás,budou mířit rakety z jiné země?

A co snaha o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti z patnácti na čtrnáct let? Kdy nastane doba, že budou trestně odpovědní již desetiletí? Ano, mládež a sní i celý svět je dnes jiný než před sto či padesáti nebo dvaceti lety. Není třeba hledat jiné způsoby řešení?

 Jsem přesvědčen o tom , že již dávno nazrál čas k tomu abychom se společně nad tím zamysleli a začali něco dělat pro nápravu. Tady je prostor pro každého, komu není lhostejné to co se děje nejen v jeho bezprostřední blízkosti ale také to, jak a čím se řeší problémy v rámci celé naší planety. Zde je třeba aby důrazně a rozhodně zazněl hlas těch, kteří požívají u veřejnosti přirozené a zasloužené autority jako je například pan profesor Pavko, nebo ti kteří podepsali „Výzvu všem, jejichž hlas je slyšet“. Článek v Právu 25.září „České osobnosti varují: hrozí nám degradace na nemyslící dav“. Je na čase aby se také probudilo „svědomí národa“. Kde je ? Každý jemuž sahá paměť dostatečně před rok 1989 ví o čem je řeč.

Profesor Pavko ve své reakci na článek Zuzky Bebarové-Rujbrové v závěru uvádí,že by dle jeho názoru bylo“ rozumné, kdyby se k problematice omezování soukromí jednotlivce členové KSČM vůbec nevyjadřovali“. Zde kladu otevřenou otázku panu profesorovi. Proč má být dnes někomu zakazováno to,aby se mohl slušně vyjádřit k problému o kterém se domnívá, že ho je třeba řešit?  Mám mlčet také já, který jsem se narodil v roce 1952, kterému byli v polovině padesátých let oba rodiče vyloučeni z KSČ. Přesto jsem se v  roce 1980 stal členem KSČ. Posléze neuvolněným předsedou jedné základní organizace KSČ na jednom poměrně významném stavebním podniku v Praze. Také jsem byl, zcela bez problémů, přijat ke studiu na Vysoké škole politické ÚV KSČ. Přitom jsem nikdy napracoval, mimo krátké stáže před nástupem do školy, v aparátu KSČ. Teprve v tomto roce jsem byl zvolen předsedou jednoho OV KSČM.

Pokud dobře chápu slova profesora Pavka je v tomto zastáncem kolektivní viny. Pakliže tomu tak je, neměli by se tedy k problémům ochrany lidských práv vyjadřovat například příslušníci řimsko-katolické církve, protože ji v řadě případů nastolovali proti vůli lidí a to ohněm a mečem. Ve jménu jejich vyznání hořely hranice a na nich umírali neviní lidé. Jejich kněží žehnali zbraním, jak v první tak i druhé světové válce.

Mohou se k uvedené problematice  vyjadřovat příslušníci těch národů, které dokázaly vyhnat do rezervací původní obyvatelstvo a pak si jejich zem přivlastnit? A co ti ,kteří ještě v šedesátých letech minulého století diskriminovali své spoluobčany (nemožnost jezdit ve stejných autobusech) jen proto, že měli jinou barvu pleti. Ti mohou?

Mohou se vyjadřovat dnešní potomci členů NSDAP a SS žijící v dnešní Spolkové republice Německo? Mohou děti za chování a jednání svých rodičů?

Jsou čestnější ti, kteří před rokem 1989 byli členy KSČ, slibovali věrnost věci socialismu a když došlo na lámání chleba na všechno rychle zapomněli a začali dělat kariéru v jiných stranách? A jsou v nich dodnes. Ti mají mít možnost se k věcem veřejným vyjadřovat ?

Jistě by se našla  celá řada dalších příkladů. Vždyť co je to několik desítek ale i stovek let v celé dlouhé historii lidstva.

Jedno přísloví říká „Kdo nejsi bez viny, hoď kamenem“. Nechci tímto nic zlehčovat či bagatelizovat. Nechci snímat odpovědnost s těch, kteří se dopustili nezákonností,nečestného chování. Naše současnost nám dává nejeden příklad v tom, že si řada lidí nevzala poučení z nedávné minulosti. Jsme svědky podvodů které se dělají ve velkém. Ztratily se miliardy korun, rozkradlo se obrovské množství kulturních památek. Politikové kteří hlásají čestnost a poctivost v jednání si klidně koupí hlasy poslanců jen aby mohli vládnout. Celá řada z nich se přitom vyjadřuje téměř ke všemu co nás obklopuje. Jaké oni mají právo, kdo jim řekne aby raději mlčeli?

Domnívám se, že na současný svět je třeba hledět nezkresleně. Chápat jeho vývoj ve všech jeho rozporech a souvislostech. Nepodléhat jen krátkozrakému,módnímu pohledu na něj. Nacházet cesty navzájem k sobě. O problémech otevřeně diskutovat a přitom mít na zřetely, že nikdo sám nic nedosáhne a ,že jsme jeden závislí na druhém, na jeho práci, že je nemorální aby na společensky vytvořeném bohatství profitovali jen někteří nebo jen úzká skupina lidí a ostatní byli pro jejich sobecké zájmy odsouváni na okraj společnosti.Vždyť snaha o zachování a rozvíjení lidské důstojnosti by měla být prvotním zájmem nás všech

František Švarc   předseda OV KSČM Kolín    kandidát do Senátu 2008