Zapomenuté transporty. To je název filmového dokumentu, který odhaluje historii nacistických koncentračních táborů na území Běloruské SSR a Lotyšska, do kterých putovali především židé. Nejen pobaltští a sovětští, ale i několik set československých. Když Lotyšsko bylo obsazeno Němci, dali lotyšským fašistům volnou ruku. Po ulicích Rigy procházela fašistická procesí s lotyšskou vlajkou a s vlajkami s hákovými kříži, vyzývala k likvidaci židů: “Zlikvidujme ty, jenž nám pili krev a brali naše peníze!“. Část Rigy se v srpnu 1941 proměnila v ghetto pro několik desítek tisíc vězňů. Do června 1942 do ghetta bylo deportováno celkem asi 60 000 židů z Německa, Rakouska a Protektorátu. Ghetto bylo zřízeno rychle, obyvatelé vyhnáni z domovů, oblast obehnaná ostnatým drátem. Ti, co přežili, uváděli, že v domech mnohokrát bylo i jídlo na plotnách a skříně plné oblečení, které se však třídilo a posílalo do Německa. Kdo si vzal to, co bylo kvalitní a mělo jít do Německa, byl oběšen stejně jako ti, kteří se pokoušeli utéct a chytili je. V Běloruské SSR bylo zřízené velké ghetto v Minsku, v budově bývalé opery musely židovské ženy třídit oblečení k odvozu do Německa. Přeživší bývalí vězňové vyprávěli, velkou část filmu tvoří černobílé záběry z té doby, tento film určitě stoj za to shlédnout. Bohužel se najdou i tací, kteří se tomu všemu smějí a je to pro ně velká legrace.

Libor Bolfík

Zapomenuté transporty míří letos do kin a na DVD

Cyklus Lukáše Přibyla už získal od FITES cenu Trilobit za první díl o Lotyšsku, uvedený do kin na sklonku roku 2007, teď ho budou následovat další tři díly.

Čtyři celovečerní filmy prostřednictvím autentických výpovědí pamětníků rozkrývají kruté nacistické deportace do východoevropských koncentračních táborů. Na rozdíl od přece jen "známější" Osvětimi či Sachsenhausenu zůstávaly koncentrační tábory na Východě do nedávna více méně neznámou součástí temné historie.

Neznámou možná i proto, že o nich neměl téměř kdo vyprávět. Šance na přežití se tam počítala na pouhá promile a českých Židů, kteří se odtud po válce vrátili, nebyly ani tři stovky.