Záměr zřídit mezinárodní letiště ve Vodochodech měl být podle původních plánů zrealizován již v roce 2011. Zdlouhavé řízení a odpor samospráv a hlavně obyvatel dospěl k tomu, že záměr není realizován dosud. Obyvatelé dotčených obcí však nebojují jen za sebe, ale i za Prahu. V případě realizace záměru dojde k nárůstu dopravy v severní části Prahy. Již nyní víme jaká je situace na mostě Barikádníků a v jiných částech příjezdů do hlavního města. Ale nejde jen o Prahu, zřízení letiště povede i k určitému zvýšení dopravy v Kralupech nad Vltavou. Investor chápe potřebu vybudování obchvatu Kralup, ale na jeho realizaci se podílet nechce. Stejné je to i u obchvatů menších obcí, které již tak budou postiženy hlukem přes projektové práce vylučující zde nárůst osobníc dopravy. Řešením by bylo napojení stávající vlečky k letišti na osobní dopravu a tím zlepšení dopravy i pro pětitisícové město Odolena Voda. Investor však zřízení osobní vlakové dopravy, která by přivedla cestující za 25 minut do centra Prahy, zahrnuje do svých plánů teprve při zvětšení celkových objemů dopravy, čili s nejasným termínem realizace i při nejasné roli financování. Může se tak stát, že to bude opět stát, kdo bude záměr realizovat.

Podobné je to i s celým projektem. Na počátku byly nesmyslně v roce 2003 prodané pozemky pod budoucí drahou v Ruzyni, plánové od 70. let minulého století a s investičním záměrem zveřejněným v roce 1996 za 13 Kč za metr od státního pozemkového fondu.Tyto pak skupina Penta vykoupila za 500 Kč za metr od soukromého zemědělce, a tytéž pozemky obdrželo státní letiště již za 5000 Kč za metr čtvereční, čili za 3,5 mld. Kč. Aby Penta ušetřila za daně z převodu nemovitosti tak neprodala pozemky jako takové, ale firmu, která tyto pozemky vlastnila…, v tutéž dobu koupila firmu Aero Vodochody s areálem letiště za 2,9 mld. Kč, rozdíl v ceně: 600 mil. Kč ve prospěch Penty. Ale neodsuzujme je, i jiní finanční dravci J&T, PPF by se jistě zachovali stejně.

Tímto způsobem se v Čechách podniká bohužel od roku 1990 nadále. Investor Penta ne poprvé využívá skuliny ke svému prospěchu. Jedním z příkladů může být snaha získat lukrativní pozemky u Masarykova nádraží za cenu 7x nižší než je tržní. Celý obchod, který je v těchto dnech opět na pořadu dne ukazuje na principy, které v současné době nelze podporovat.

Ve vztahu k tomuto lze konstatovat, že aby došlo k tak rozsáhlé investici bez ohledu na zájmy veřejných institucí reprezentujících hlas občanů i bez ohledu na občany samotné včetně znehodnocování jejich majetku, nelze počítat s tím, že by toto bylo realizováno bez problémů. Je s podivem, že tak silná finanční skupina již dávno nezapojila do svých plánů etiku a management udržitelného rozvoje. Obojí by ji přineslo zisky také, leč v širším horizontu. Pirátské metody by měly spolu s Klausem skončit dávno na smetišti dějin. Nebudou-li do projektu rozvoje letiště Vodochody zahrnuti lidé a veřejný zájem, pak se z místa budeme hýbat jen ztěžka a to bez ohledu na nedostatky stávajícího letiště Václava Havla spočívající od drahého kerosinu po drahé letištní poplatky, i to je jeden z důvodů, že nízkonákladové společnosti tvoří jen něco přes 1/8 všech letů z tohoto letiště.

Mgr. Zdeněk Milata, krajský zastupitel Středočeského kraje