Srovnání přístupů KSČM k problematice životního prostředí s ostatními parlamentními politickými stranami v České republice
Úvodem je potřebné konstatovat, že každá strana má jiné typy programu s odlišnou vnitřní strukturou. Většina srovnání v předkládaném dokumentu vychází z volebních programů 2006, protože ke krajským a senátním volbám 2008 se celostátní strategické programy nevydávaly. Programy staré dva roky a více, však letos (psáno 2008) již nemusí být plně aktuální, např. vzhledem ke globální finanční krizi či ke změně názorů na agropaliva a PHM. Srovnání se proto opírá také o ekologické náměty v krajských volebních programech parlamentních stran.
Z obecného hlediska lze vysledovat u programů jednotlivých parlamentních politických stran následné všeobecné tendence:
ODS: V otázkách ekologie obsahuje program řadu tezí, které nemohou zakrýt obsahovou prázdnotu, ale také anti-ekologické zaměření liberální ideologie. To je patrné především ze současných krajských volebních programů ODS, které převážné jednobodovými všeobecnými frázemi o ochraně životního prostředí tuto problematiku odbývají. Hlavní starost v otázkách ochrany přírody je postaveno do roviny - neomezit podnikání.
KDU-ČSL: Pasáže věnované ekologii jsou dosti výrazné. Mají tradiční ráz, který klade důraz na rozvoj venkova. Některým naléhavým ekologickým problémům, jako například jaderná energetika se ale spíše vyhýbají. Požadavky na zkvalitňování ekologie a životního prostředí jsou většinově obecného rázu.
ČSSD: Ekologická část dlouhodobého programu vyjadřuje správné směry (hlásí se ke všem relevantním mezinárodním úmluvám a chce mít sociálně spravedlivější globalizaci). Realizaci ekologických opatření chce však uskutečňovat jen v rámci vylepšování kapitalismu
Slovo socialismus se v programu nevyskytuje a již vůbec se nehlásí k alterglobalizačnímu hnutí, jež má s globalizací tytéž úmysly.
Strana zelených : Princip udržitelného života, resp. udržitelného rozvoje, prolíná většinou volebního programu z roku 2006. V tom má SZ před ostatními stranami, včetně KSČM, určitý náskok. Negativem je přílišný fundamentalismus nerespektující poslední vývoj vědy a techniky, případně jen tehdy, vede-li ke zvýhodnění firem zabývajících se tzv. ekobyznysem. Nehlásí se k alterglobalizaci.
KSČM: Program je určitým kompromisem mezi strategií udržitelného života a dosavadními přístupy upřednostňujícími hlavně hospodářské zájmy s postupným dopracováváním o problematiku udržitelné výroby a spotřeby. Hlásí se i k alterglobalizačnímu hnutí. V rámci svých programových cílů prosazuje účinné ekonomické nástroje, a preventivní přístupy zejména ve vztahu ke konzumnímu způsobu života a ideologii neomezeného ekonomického růstu na úkor kvality životního prostředí.
*******
Za základní kritéria srovnání jednotlivých programů byly zvoleny oblasti, ve kterých dochází k největším problémům a dopadům na životní prostředí a ekologii:
1. Tvorba a ochrana životního prostředí
a) Odpady
ODS: podpora třídění odpadu
ČSSD: její volební programy neobsahují žádné konkrétní zmínky o řešení problémů s odpady
KDU-ČSL: podpora integrovanému systému nakládání s odpady; nový zákon k omezení skládkování; prevence vzniku odpadů; využívání (úhrada za vytěžené nerosty, poplatky za odstranění odpadu, podpora recyklačních technologií); neumožňovat dovoz odpadů
SZ: výrazně akcentován důraz na recyklaci odpadu (v roce 2012 min. 50% využití komunálního odpadu); motivovat k třídění odpadu (i bio), mj. i zrušením paušálních poplatků, úpravou vzdáleností nádob na separovaný odpad, pytlovým sběrem odpadů, zvýšením výkupních cen druhotných surovin; do roku 2010 dosáhnout 80 % nápojů ve vratných lahvích (včetně PET lahví); zákaz dovozu komunálního odpadu ze zahraničí
KSČM: snižování produkce odpadu, nedovážet odpad ze zahraničí, ale třídit ho a recyklovat; uplatňovat princip „znečišťovatel platí“.
b) Ovzduší
ODS: protiradonová opatření
ČSSD: v programech nelze najít zmínky o opatřeních, která by strana v souvislosti s ovzduším prosazovala
KDU-ČSL: snižování emisí (jen ze stacionárních zdrojů)
SZ: snížit emise skleníkových plynů o 50 % do roku 2050 oproti 2000
KSČM: omezit zhoršování stavu ovzduší ve městech způsobeném vlivem dopravy
c) Voda
ODS: zadržování vody v krajině a s tím související podpora systému protierozních opatření; pitná voda pro příští generace; kvalita vody k rekreaci; protipovodňová ochrana; čistírny odpadních vod
ČSSD: protipovodňová opatření; posílit schopnost krajiny zadržovat vodu díky obnově významných krajinných prvků, zejména rybníků a retenčních nádrží; posílení investiční podpory výstavby kanalizací a malých čističek odpadních vod (dokončit do roku 2010)
KDU-ČSL: ochrana zdrojů pitné vody; vodovody a čistírny odpadních vod na venkově; protipovodňová opatření
SZ: zpřísnění ochrany vod před „splachy“ z polí; omezení výjimek na hnojení rybníků „kejdou“ a omezení přerybnění; protipovodňová ochrana zvyšováním retenční schopnosti krajin; využívání místních zdrojů pitné vody a nezvyšování využívání centralizovaných velkých zdrojů; plnění evropských závazků - pomoc menším sídlům při budování čistíren s přírodním způsobem čištění; podpora samočisticí schopnosti vodních toků
KSČM: ochrana vodních zdrojů; protipovodňová a protierozní opatření; využívání nebo zasakování dešťových vod místo odvádění do kanalizace; výstavba/modernizace čistíren odpadních vod
d) Příroda a krajina
ODS: podpora obnovy krajiny; integrace ochrany životního prostředí do všech technologických procesů a hospodářských strategií na všech úrovních
ČSSD: realizovat soustavu NATURA 2000 pro ochranu druhové pestrosti v přírodě; vyrovnat se s důsledkem klimatických změn (nikde však není konkrétně zmíněno jakým způsobem)
KDU-ČSL: žádné větrné elektrárny; nedopustit zničení krajiny; zachování druhového bohatství živočichů a rostlin; výstavba biokoridorů a biocenter; udržet limity těžby nerostných surovin; výsadba stromů podél silnic
SZ: zachování biologické rozmanitosti, záchranné programy ohrožených volně žijících živočichů a rostlin; dokončení evropské sítě lokalit NATURA 2000; podpora péče o chráněné oblasti; transparentní a efektivní systém vyplácení náhrad za újmu způsobenou z titulu ochrany přírody; zavedení krajinného plánu jako povinné součásti územního plánu; zastavení rozprodeje a rozdávání státní půdy a prověření její potřeby pro krajinotvorné a obdobné účely
KSČM: komplexní přístup k ochraně; ohleduplný cestovní ruch; krajinné plánování bez suburbanizace a bez výstavby v záplavových územích a na zelených plochách; obnova přirozených krajinných struktur (remízky, meze, mokřady, prameniště); adaptační opatření na důsledky klimatických změn; uchování druhové rozmanitosti
2. Energetika a suroviny
ODS: podpora obnovitelným zdrojům energie; studie o větrných elektrárnách
ČSSD: převést energetiku na čisté bezemisní technologie, plynové elektrárny, dostavba Temelína; využívání obnovitelných zdrojů energie; snižování surovinové náročnosti; do roku 2010 snižovat energetickou náročnost průmyslu o 3,5 % ročně
KDU-ČSL: alternativní zdroje energie; žádné větrné elektrárny; úspory energie (např. zateplováním budov); „střízlivá politika nadbytečného pěstování energetických plodin“; podpora energetických úspor, ochrana klimatu Země a snižování emisí skleníkových plynů; efektivní a šetrné využívání neobnovitelných nerostných surovin; zodpovědné rozhodování o způsobu nakládání s vyhořelým jaderným palivem (jadernou energetiku jinak nezmiňuje); ne těžbě hnědého uhlí a případnému rušení vesnic z tohoto důvodu
SZ: ekologická daňová reforma (zdanit uhlí, plyn, jádro a výnosy použít na snížení zdravotního s sociálního pojištění + finanční kompenzace důchodcům a sociálně slabým); zákaz topení uhlím od roku 2010; snížení DPH na ekobrikety a pelety z biomasy; neprolomit územní limity těžby hnědého uhlí; nestavět jaderné elektrárny a utlumit dosavadní; dát obcím právo veta při schvalování úložiště jaderného paliva; cenový diktát ČEZ zrušit jeho privatizací po částech; nový zákon na podporu výrobu tepla z obnovitelných zdrojů energie; úspory energie a tepla ve stavebnictví (nízkoenergetické a pasivní domy)
KSČM: využívání jaderné energie a odůvodněných obnovitelných zdrojů energie; snižování energetické náročnosti; energetická a materiálová soběstačnost a bezpečnost
3. Doprava
ODS: silniční obchvaty; rozvoj cyklostezek; zlepšit plavební podmínky na Labi ze SRN; zvážit projekt obnovení vltavské vodní cesty; vybudovat koncový přístav v Pardubicích s napojením na železnici.
ČSSD: postupně se zbavit závislosti na ropě; upřednostnit dopravu hromadnou před individuální; investice do protihlukových opatření a výstavby nových cyklostezek
KDU-ČSL: podporovat integrované dopravní systémy; vodní a železniční dopravu
SZ: odklon od ropy (zvýhodnit auta s nižší hmotností, výkonem a spotřebou); do roku 2020 nahradit 25 % (aktualizováno na 10 %) nafty biopalivy; používat zemní plyn.jako most k vodíkové ekonomice; výstavba překladišť pro kombinovanou dopravu a kamiony na železnici; víkendy bez kamionů (celoročně Pá 15 h až Ne 24 h); kontrola přetěžování kamionů; z mýtného financovat železniční a kombinovanou dopravu; místo výstavby dálnic modernizovat a opravit silnice; budovat obchvaty; kvalitní veřejná doprava do všech obcí; podpora pěší a cyklistické dopravy ve výši 1 až 3 % ročně ze státního fondu dopravní infrastruktury; zlepšení plavebních podmínek na Labi pro nákladní i rekreační dopravu; omezení výdajů na údajné megalomanské stavby a vodní cesty, zejména jezů na Labi; odmítnutí výstavby kanálu Dunaj-Odra-Labe
KSČM: preference kolejové a vodní dopravy nákladů i hromadné dopravy osob; opravit silniční infrastrukturu na celém obydleném území; omezování vjezdu do center měst; rozvoj integrovaných dopravních systémů i cyklistické a pěší dopravy
4. Zemědělství a lesnictví
ODS: podpora nezemědělskému využití zemědělské produkce, např. jako obnovitelných zdrojů energie nebo suroviny pro nepotravinářský průmysl; podpora využití potenciálu agroturismu; výroba místních a regionálních specialit a produktů určených ke spotřebě v místě vzniku; trh s biolihem a bionaftou pro přidávání do pohonných hmot; šetrné hospodaření v lesích; rozvoj včelařství
ČSSD: centrální správou státních lesů zajistit bezplatné užívání mimoprodukčních funkcí; ekologická šetrnost zemědělství a lesního hospodářství; potřeba zdravotně nezávadných potravin; přeměna zemědělství v producenta obnovitelných zdrojů energií
KDU-ČSL: nezabírání zemědělské půdy pro průmyslové využití; certifikace biopotravin; „střízlivá politika nadbytečného pěstování energetických plodin“; vyšší zalesnění, zvyšování podílu listnatých dřevin a šetrné hospodaření v lesích; převod lesů na kraje
SZ: zvýšení přirozené druhové stability lesů; trvale udržitelné hospodaření lesů; zachování mimoprodukční funkce lesů včetně udržitelných forem turismu; výrazné odstupňování podpor podle míry opuštění klasického hospodaření v lesích; v roce 2010 alespoň 50% zastoupení přirozených melioračních a zpevňujících dřevin; tvorba přírodě blízkých lesů a luk v nivách řek a potoků; využívání brownfields[1], zákaz transportu jatečných zvířat na více než
KSČM: ochrana půdního fondu, zemědělsky obhospodařované půdy a zeleně; udržitelné hospodaření; využívání brownfields pro průmysl; rekultivace ploch těžby; komplexní péče o krajinu; šetrné hospodaření v lesích vč. mimoprodukčních funkcí lesa, výsadba lesů druhově pestrých
5. Podíl občanů na rozhodování
ODS: tomuto problému se nevěnuje
ČSSD: tato pasáž je v jejím programu opomenuta
KDU-ČSL: zohlednit postoje místních občanů při plánování; usnadňování účasti občanů a nevládních ekologických organizací na rozhodování a ochraně životního prostředí
SZ: neomezovat občanská práva v zákonech upravujících ochranu životního prostředí; co nejširší podporu nestátních neziskových organizací jako významného demokratického pilíře společnosti; prosadit zákon o veřejné prospěšnosti (co je veřejně prospěšná činnost a jakým způsobem budou patřičné organizace podporovány – například nižším nebo žádným zdaněním), referendum jako princip
KSČM: otevřenější informační politika státu, krajů i obcí v oblasti ochrany životního prostředí – občané musí mít přístup k informacím o životním prostředí a účastnit se rozhodovacích procesů, mají mít přístup k soudním a správním jednáním včetně procesů o odškodnění, trvalá komunikace mezi odborníky a veřejností; podpora neziskového sektoru i ekologické zájmové činnosti na školách
6. Ostatní
ODS: specializovaná pracoviště pro environmentální vzdělávání; střediska ekologické výchovy
ČSSD: udržitelný rozvoj; zavedení kodexu životního prostředí a ekologické daňové reformy
KDU-ČSL: ekologické výchovné programy na základních a středních školách i pro dospělé; snižovat hluk ze stacionárních zdrojů; řešit staré ekologické zátěže; rychlé odstraňování ekologických havárií; investovat „megazisky“ průmyslu do zdraví kraje
SZ: likvidace starých ekologických škod; zákaz kouření v restauracích
KSČM: odmítá jednostranné a dogmatické používání mezinárodních deklarací; systematické začlenění zásad udržitelného rozvoje do výuky na základních, středních i vysokých školách a do vědy a výzkumu; řešit staré ekologické zátěže; ekonomická podpora ekologického managementu i aktivit veřejnosti
.
Politické zhodnocení:
Po věcné stránce se programy jednotlivých parlamentních politických stran příliš neliší,. Hlavní jejich rozdíl spočívá především ve skutečnosti, že jsou různě podrobné při výčtu jednotlivých prvků ekologické politiky.
Zásadnější rozdíly lze nalézt:
- Mezi ODS, která proklamuje antietatistickou a antiregulační politiku a vidí jako nástroj řešení ekologických problémů co nejméně omezenou svobodnou vůli podnikatele a neviditelnou ruku trhu, a KSČM, která sází na státem prováděnou, v zásadě plánovitou regulaci (ostatní subjekty zaujímají stanoviska, ve kterých se tyto přístupy v různém poměru mísí)
- Mezi SZ, která výrazně akcentuje vystoupení z ropného režimu, odmítá jadernou energetiku, ale i elektrárny z uhlí, neúměrně sází na energii z obnovitelných zdrojů a ostatními subjekty, které se takto jednoznačně nevyslovují, ba dokonce ve svých aktivitách se spíše vyslovují pro jadernou energetiku (KSČM)
- Mezi SZ, která sází na ekologické daně, které by se tak či onak dotkly širších neprivilegovaných vrstev (částečně se tomu blíží i ČSSD), a ostatními subjekty, které sázejí spíše na státní stimulaci ekologizačních procesů (zejména KSČM)
- Mezi ODS, která vzhledem k své liberální orientaci na trh a podnikání nepovažuje za důležitou spolupráci s občanskou veřejností, ekologickými organizacemi apod. a dalšími subjekty (KSČM, ale i KDU-ČSL)
- KSČM nevěří na neviditelnou ruku trhu, ale na kvalifikované centrální řízení ochrany přírody a životního prostředí, technologický pokrok a cílený výzkum a vývoj, který podobný pokrok umožní.
[1] Brownfields (angl. hnědé pole) je urbanistický termín označující opuštěná území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyužívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny. Vyznačují se často obrovskými rozměry (např. areál Vojtěšské hutě v Kladně), negativními sociálními jevy (bezdomovectví, krádeže kovů) a ekologickou zátěží.
Na druhou stranu na řadě brownfields stojí technicky a kulturně cenné budovy včetně unikátního technologického vybavení. Proto není v pořádku, pokud se při přestavbě těchto oblastí přistupuje k plošné asanaci bez předchozího průzkumu ze strany orgánů památkové ochrany.
Označení brownfields vychází z barvy opuštěných staveb na leteckých a satelitních snímcích. V češtině zatím neexistuje jednoslovný výraz, který by nahrazoval tento anglický termín. Teorie trvale udržitelného rozvoje upřednostňuje novou zástavbu brownfields před výstavbou na zelené louce (angl. greenfields).