„Až se Afrika stane ekonomicky svobodnou a politicky jednotnou, monopolisté stanou tváří v tvář své vlastní dělnické třídě ve svých vlastních zemích a vznikne nový boj, v jehož rámci bude likvidace a kolaps imperialismu kompletní.“
– Kwame Nkrumah, Neokolonialismus, Poslední stadium imperialismu

Dnes, 6. srpna, je termín, který Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) stanovilo pro současnou vládu Nigeru v čele s Abdourahamanem Tchianim, aby se vzdala moci nebo čelila možnému vojenskému zásahu jednotek ECOWAS. Tchiani se dostal k moci vojenským převratem, který odsoudily imperialistické mocnosti jako Spojené státy a Francie, které mají eminentní zájem na udržení opěrného bodu v Nigeru.

Demonstrace v Nigeru podporují novou vládu, spolu s cílením na francouzské velvyslanectví, symbol brutálního francouzského kolonialismu a vykořisťování nigerského lidu. (Nigeřan odkazuje na obyvatele Nigeru, Nigerijec odkazuje na obyvatele Nigérie)

Niger je cílem imperialismu z mnoha důvodů. Jeho přírodní zdroje zahrnují uran, jenž zásobuje až jednu třetinu celé elektrické sítě Francie. Přesto Niger zůstává jednou z nejchudších zemí na světě s většinou z jeho více než 27 milionů obyvatel, kteří nemají přístup k vlastní elektřině. Niger má také strategický význam pro americkou armádu jako centrum pro její bezpilotní operace ve střední Africe, využívané k udržení amerického vlivu v oblasti, a také jako pomoc při francouzských vojenských intervencích.

Kromě 1500 francouzských vojáků je v Nigeru rozmístěno přes 1000 amerických vojáků, které nyní americká vláda odmítá stáhnout, a to navzdory tomu, že bezpečnostní dohody mezi USA a Nigerem jsou pozastaveny a řada evropských zemí své občany evakuuje. Americká vojenská mašinérie se zakopává a doufá, že se jí všemi dostupnými prostředky podaří obnovit proimperialistickou vládu.

Proti Nigeru již byly zavedeny sankce, ale na stole zůstává vojenská varianta, jejímž prostřednictvím budou moci USA a Francie použít bezpečnostní síly ECOWAS jako zástupce. Francie vyjádřila plnou podporu intervenci ECOWAS, i když mnoho afrických zemí s účastí váhá. Mezi země, které vystoupily na podporu Nigeru proti imperialistickým hrozbám, patří Alžírsko, Burkina Faso, Guinea a Mali – všechny bývalé francouzské kolonie.

Africké odmítnutí invaze do Nigeru

Vlády Burkiny Faso a Mali vydaly společné prohlášení, v němž tvrdí, že jakýkoli pokus o vojenskou intervenci s cílem odstranit Tchianiho by byl brán jako vyhlášení války oběma jejich zemím. „Přechodné vlády Burkiny Faso a Mali, za prvé: vyjádřily bratrskou solidaritu obyvatelům Mali a Burkiny Faso se svými bratry v Nigeru, kteří se z vlastní vůle rozhodli vzít svůj osud do rukou a převzít svou suverenitu. Za druhé: Odsoudily vytrvalost oblastních organizací uplatňovat sankce, jež zhoršují utrpení obyvatelstva a ohrožují ducha panafrikanismu. Za třetí: Odmítly uplatňovat tyto nezákonné, nelegitimní a nehumánní sankce proti nigerijskému lidu a úřadům, Za čtvrté: Jakýkoli vojenský zásah proti Nigeru by se rovnal vyhlášení války Burkině Faso a Mali“, píše se v prohlášení. (africanews.com, 1. srpna)

Nigerijský prezident Bola Tinubu, který je také současným předsedou ECOWAS, schválil nasazení nigerijských vojáků proti Nigeru; ti by tvořili podstatnou část sil ECOWAS. Nigerijský senát však hlasoval pro neschválení tohoto nasazení.

Odmítnutí ostatních sousedních zemí účastnit se invaze ECOWAS podporované USA a Francouzi, stejně jako váhavost lidí v zemích, jejichž vůdci obhajovali invazi, aby ji skutečně provedli, ukazuje velké trhliny v imperialistickém sevření západní Afriky po stovkách let kolonialismu.

Niger byl jednou z posledních zbývajících vlád spřátelených s americkou říší v oblasti Sahelu. Vlády Mali a Burkiny Faso, které se díky sérii dřívějších převratů dostaly k moci, přerušily styky s francouzským kolonialismem a francouzské jednotky vyhnaly. Od té doby ECOWAS zřídila vlastní vojenskou přítomnost, aby se pokusila zabránit antikoloniálním převratům uvnitř členských států ECOWAS, aniž by americké nebo francouzské jednotky zasáhly přímo.

Některé z nových afrických vlád spolupracují s Wagnerovou skupinou – žoldáckými silami se sídlem v Rusku – na kontrole a represi místních skupin napojených na Islámský stát. Tyto ozbrojené skupiny podobné ISIS představují bezpečnostní problém pro země v regionu od roku 2011, kdy agrese NATO zničila Libyi a oblast destabilizovala. Americký a francouzský imperialismus využil existenci těchto skupin jako záminku k vojenské intervenci.

Strana Dělnický svět (Workers World Party) potvrzuje právo nigerského lidu vzít osud své země do vlastních rukou. Stavíme se proti jakýmkoli vojenským invazím, sankcím nebo vměšování se do africké politiky podporovaným Spojenými státy nebo Francouzi. Podporujeme vyhnání všech amerických a francouzských jednotek a zrušení Velitelství USA pro Afriku (AFRICOM).

Podporujeme právo afrických států uzavírat hospodářské a bezpečnostní vztahy podle svých vlastních podmínek s jinými zeměmi, včetně Ruska a Číny, místo toho, aby byly nuceny být podmaněny jako novodobé kolonie imperialistických mocností, jako jsou USA nebo Francie.

Stavíme se proti jakýmkoli plánům USA, Francie nebo NATO zahájit další velkou zástupnou válku. Taková válka by v regionu šířila spoušť ve snaze udržet ekonomickou nadvládu nad africkým lidem a jeho věčné supervykořisťování.

www.workers.org