PAVEL KOVÁČIK, předseda Poslaneckého klubu KSČM:

Paní a pánové,

začnu zčerstva. Poslanecký klub KSČM podpoří přednostní zařazení dvou návrhů zákonů na schůzi této sněmovny (zahájené 8. 9. 2009), o které požádal pan premiér Fischer (byl dnes přítomen na zasedání grémia PS),  a to tisku 898, což je změna rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení, a tisku 940, což je návrh na vydání státních dluhopisů na úhradu škod po povodních.

Zdánlivě to vypadá jako od věci, od aktuální politické situace. Nicméně je to velmi aktuální záležitost, protože už dříve jak vláda, tak sněmovna, přislíbily rychlou pomoc těm, kteří byli postiženi letošními povodněmi. Toto je jedna z, řekněme, posledních možností, jak  pomoc alespoň, když už nebyla rychlá, zařídit, aby se k postiženým občanům a obcím peníze také dostaly. Nicméně problémem je, že i když panuje všeobecná shoda na podpoře těchto dvou návrhů zákonů, je tedy pravděpodobné, že návrhy budou přijaty, avšak nebudou pravděpodobně vykonatelné.

V případě, že se odehraje ve sněmovně to, co expertní tým a následně porada nebo porady předsedů politických stran a nejvyšších ústavních činitelů označily včera téměř jako dohodu na rozpuštění PS, pak nebude možné rozpočtové opatření schválit. Ono je ještě totiž zapotřebí, aby byly vydány další normy, resp. aby PS prostřednictvím rozpočtového výboru schválila takové rozpočtové opatření, kterým by tyto schválené prostředky byly distribuovány. V případě, že prozatím platný scénář rozpuštění PS k 15. 9. se také uskuteční, tak nebude možné zmíněné rozpočtové opatření provést a peníze, byť již schválené, se na určené místo nedostanou. To je jenom jeden z příkladů. Vedle akutní hrozby rozpočtového provizoria hrozí nemožnost schválit další potřebné věci, které mohou vyvstat. To je akutní hrozba, nebude-li PS již funkční, bude-li sněmovna již rozpuštěná.

My jsme byli včera (7. 9. 2009) označováni některými politiky a některými médii, když jsme na tato rizika upozorňovali, za ty, kterým jde o poslanecké platy. Myslím si, že toto je příklad, který snad každého vyvede z podobných nesmyslných obvinění, a já jsem zmocněn prohlásit, že již v době, kdy návrh, o kterém je řeč, na přetrvání mandátu až do dne předčasných voleb byl předkládán, byl tento připraven i včetně toho, že by poslanci svůj mandát v tomto období vykonávali bez platu. Právě proto, že jsme předpokládali, že můžeme být osočeni z podobných motivů, tak právě proto jsme tento návrh přinesli. Návrh je připraven a bude-li atmosféra, bude-li šance, předložíme jej ve druhém čtení tisku 16. Vrátí-li se tedy tisk 16 do druhého čtení.

Další věc, která je pro nás docela zásadní, je otázka, kterou náš předseda dr. Filip u jednání nadhodil. Jde o  článek 16 ústavy, a to tak, že ústavní zákon může stanovit, kdy se doba 4 let, na kterou jsou poslanci voleni,  zkracuje. Jde o to, a říkám to opět naplno, že to, co bylo schváleno PS v onom jednorázovém prohlášení, považujeme za práci, která byla odvedena vysokou ústavní většinou v obou komorách parlamentu, a to není nic, co by bylo nějak špatně nebo co by bylo nepřijatelné. Nechceme rezignovat na roli PS i v okamžicích, kdy je třeba se sami rozhodnout, je třeba se rozejít a rozdat znovu katry. Nechceme rezignovat na rozhodující roli parlamentu jako takovou. Co se týká stanoviska, které Poslanecký klub KSČM v konečném hlasování tisku 16, tedy těch zákonů, kterým by se PS rozpustila, k obecnému ústavnímu zákonu zaujme, jsem zmocněn prohlásit, že konečné rozhodnutí poslaneckého klubu bude vycházet z diskusí a přijatých pozměňovacích návrhů při projednávání v PS, že to konečné rozhodnutí bude učiněno až bezprostředně před samotným hlasováním o tomto tisku.

Do té doby poslanci z Poslaneckého klubu KSČM i funkcionáři KSČM nebudou ve smyslu "vy jste pro / vy jste proti" poskytovat žádné informace. Myslím si, že je to docela seriozní i v situaci, ve které se nacházíme. To primární je rozhodnutí Ústavního soudu, které přijde možná ve čtvrtek (10. 9. 2009).

Z mé strany je to v tuto chvíli vše. Předávám slovo kolegyni Z. Bebarové-Rujbrové.

ZUZKA BEBAROVÁ–RUJBROVÁ, členka expertní právní skupiny za KSČM:

Děkuji, ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Dovolte, abych se i já k aktuální politické situaci vyjádřila.

Přiznám se, že ve mně poslední dobou stále častěji svádí souboj má původní profese právničky s aktuálním výkonem poslaneckého mandátu. Zejména je to v situaci, když se mám rozhodovat mezi pragmatickým a, přiznejme si, mnohdy i účelovým řešením aktuální situace  a na druhé straně, když si představuji určitou nadčasovost právního rámce. Většinou vítězí aktuální veřejný zájem asi tak, jak u pana předsedy Ústavního soudu Rychetského, když v roce 1998 podpořil jednorázový zákon umožňující předčasné volby.

Já proto chápu rozhodnutí Ústavního soudu jako určitou formu zdviženého prstu, jakkoliv mám o něm pochybnosti jako politik a dokonce tentokrát i jako právník, ale rozumím, že nás Ústavní soud chce upozornit na určité hranice ústavního rámce. Dnes ovšem vůle občanů a vůle politiků směřuje k předčasným volbám a k řešení aktuální politické krize a do jisté míry s překvapením sleduji, jak pánové Paroubek a Topolánek, kteří ještě na jaře nevynechali jedinou příležitost k vzájemným invektivám, tentokrát státotvorně, ruku v ruce, hledají řešení. Nezbývá mi než se ptát, jestli jde o náhodu nebo jestli už existuje nějaká širší dohoda, jestli je možná spolupráce ODS a ČSSD i po volbách.

A ptám se také, v čí stáji je dnes pan poslanec Melčák, připomínám dříve poslanec ČSSD a dnes by byl důchodce bez politického vlivu, kdyby sněmovna přijala komunistický návrh zákona o ztrátě mandátu, který by umožňoval ztrátu mandátu poslance, jež opustí program, nikoliv stranu, za který kandidoval.

Ovšem dnes je 8. září, dnes je situace jiná, dnes stojíme před rozhodováním o návrhu ústavních změn, které by předčasné volby umožnily. Současná politická reprezentace selhala a není schopna naplnit očekávání občanů, kteří mají právo chtít, aby v předčasných volbách nahradili nás, současné politiky, novou politickou reprezentací, která si snad v tomto směru povede lépe.

Já jsem se za KSČM účastnila práce expertní komise, která měla připravit legislativní změny, jež by řešily možnost co nejčasnějšího termínu předčasných voleb a přitom respektovaly současnou ústavu a možná očekávání ústavních právníků. Našim cílem nebylo dospět k dohodě, to je na politické reprezentaci, ale připravit možná řešení a tvrdím, že se nám to podařilo a že v komisi pracovala shoda na hledání těchto podnětů. Základní shodou bylo to, že je zapotřebí novelizovat ústavu nikoliv jednorázově, ale tak, aby umožňovala řešit podobné situace i v budoucnu, ať už rozhodnutím prezidenta a vypsáním nových voleb, nebo rozhodnutím PS, která by tuto skutečnost umožnila. A vítám, že na našem dnešním nočním setkání dospěli k podobném závěru i politici, přesto, že očekávám, že sněmovna teprve o celé řadě variant bude rozhodovat.

Musím potvrdit to, co říkal kolega Kováčik, že snaha KSČM o kontinuitu obou sněmoven, která bývá někdy chybně interpretována jako úsilí o zachování poslaneckých výhod, je především snahou dokončit práci, kterou jsme rozdělali. Na našich stolech leží desítky návrhů zákonů, které, pokud je tato sněmovna nedoprojedná, spadnou pod stůl. A nejde jenom o zrušení zdravotnických poplatků nebo zavedení novomanželských půjček. Jde o důležité návrhy z dílny vlády, které mají aktuální politickou krizi řešit.

Za těchto okolností říkám, že jsme připraveni pracovat, a připomínám, že PS se naposledy sešla koncem června letošního roku. Celé léto jsme očekávali, že budeme svoláni k projednávání těchto zákonů, a  bohužel zatím Poslanecký klub KSČM nemá dostatečnou sílu 51 mandátů, která by umožnila, abychom iniciování podobné schůze mohli provést sami. Takže říkám  -  ano, chceme pracovat, chceme pracovat až do voleb, nevidíme důvod, proč by se PS i její orgány nescházely. Budeme pracovat i po volbách, samozřejmě v šíři mandátu, který nám naši voliči dají.

Děkuji vám za pozornost.