Přes optimistická prohlášení bývalé i současné vlády České republiky už rok neřeší dopady světové hospodářské krize a podle některých odhadů má česká ekonomika dosáhnout dna až příští rok. Krize vládnutí a asociální opatření vedou k tomu, že náklady krize se přesouvají na sociálně slabší občany.

Parlamentem schválený balíček opatření není ani protikrizový ani stabilizační. Úspory a škrty, které byly schváleny v rozsahu 20 mld. Kč, znamenají zejména snížení dávek pro rodiče a děti přibližně o 10 %, nižší budou také příspěvky na péči, šetřit se má i na platbách za státní pojištěnce. Zvýšením nepřímých daní, zejména snížené sazby DPH z 9 % na 10 %, se získá přibližně 20 mld. Kč. Mimo to z důvodů zvýšení spotřebních daní zdraží pivo, cigarety a pohonné hmoty. S takto schválenými škrty a vyššími daněmi operuje v prvním čtení schválený státní rozpočet na rok 2010, pro který hlasovaly všechny parlamentní politické strany s výjimkou KSČM, která požadovala jeho vrácení vládě k přepracování. KSČM jako jediná zůstala na straně  neprivilegovaných občanů.

Krize se projevuje především na trhu práce. V září 2009 hledalo práci více než půl milionu lidí. To představuje míru nezaměstnanosti 8,6 %. V příštím roce pak překročí nezaměstnanost v ČR hranici 10 % a v roce 2011 podle prognózy ČNB dokonce 11,6 %. A to podle tzv. nové metodiky, která míru nezaměstnanosti snižuje o 1 %. Firmy omezují v prvním kroku jak různé zaměstnanecké výhody, tak pohyblivou složku mzdy. Na 1 volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 13 zájemců.

Neprošel původní návrh na prodloužení doby výplaty podpory v nezaměstnanosti. Podpora v nezaměstnanosti je zmrazena a vysoká nezaměstnanost tlačí dolů cenu práce. Vláda na příští rok chystá snížit platy ve veřejné sféře o 4 %, což povede k dalšímu rozevření nůžek mezi odměňováním ve veřejné a v soukromé sféře a postihne i dlouhodobě platově podceňované profese, jako jsou například pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci ve školství.

Výrazně narůstají životní náklady, zejména v oblasti nákladů na bydlení, které v  spotřebním koši tvoří rozhodující část. Za rok, do září 2009, vzrostly ceny elektřiny o 11 %, vodné a stočné o 9 %, v bytech s regulovaným nájmem vzrostlo nájemné o 27,5 %. Kritická situace v důsledku deregulace nájemného a skokového růstu nákladů na bydlení, zejména v Praze a velkých městech, přinutila zatím jen Radu seniorů ČR k výzvě vládě, aby byla zmrazena deregulace nájemného pro příští rok na nynější úrovni. KSČM tento požadavek plně podporuje a různými formami trvale prosazuje.

Existuje reálné nebezpečí, že do konce roku může dosáhnout výpadek na důchodovém účtu hodnoty až 33 mld. Kč. Hlavní příčinou je především skutečnost, že se od září zavedly slevy na sociální zabezpečení a existují stropy pro odvod pojištění. Vliv mají i další prvky jako je nezaměstnanost, vyšší odchody do předčasných důchodů z důvodu nezaměstnanosti, ale také snížení mezd a valorizace důchodů.

Vláda odmítla návrh KSČM na zrušení tzv. regulačních poplatků ve zdravotnictví, což dopadá zejména na občany hledající zaměstnání, rodiny s dětmi, starší a nemocné lidi. Mzdy a důchody přitom téměř nerostou a vláda odmítá v příštím roce jejich valorizaci stejně tak, jako valorizaci minimálních mezd a sociálních dávek. Vzhledem k napětí ve veřejných financích chybí asi 4 mld. Kč na základní provoz sociálních služeb.

Tento vývoj nelze připsat pouze krizi, je také podmíněn asociální politikou koaliční vlády Mirka Topolánka i současnou Fischerovou vládou „zakryté velké koalice“. Zároveň se ukazuje naprostá neúčinnost protikrizových opatření obou vlád. Z tohoto hlediska je stále průhlednější rozhodnutí Ústavního soudu proti konání předčasných voleb a protilidová  snaha pravice, jejích majetných sponzorů a lobbyistů zabránit posunu politiky doleva směrem k ochraně zájmů většiny obyvatelstva.

Zhoršující se situace vede k narušení sociální soudržnosti a oslabování sociálních práv občanů. Slábne záchranná síť pro sociálně potřebné a sílí sociální nerovnost. Proto KSČM vyzývá občany, aby nepřijímali zhoršování své sociální situace pasivně, aby nahlas a veřejně projevili svůj odpor a nepodléhali manipulaci. Pomoci si můžeme jen zásadním rozchodem s dosavadní vládní politikou, což znamená i tlak na vedoucí struktury ČSSD připravené kapitulovat před tlakem pravice a uzavřít nejrůznější kompromisy s ODS. KSČM stojí na straně  lidí práce a sociálně slabých vrstev.