Nespolehlivost sociálně demokratických poslanců žel v poslední době několikrát znamenala prohru opozice při schvalování důležitých zákonů.

   Připomínám v této souvislosti nejen pomoc Topolánkově koalici při ustavení vlády, ale i v minulém týdnu pak podivný krok dalšího sociálně demokratického poslance, jenž znamenal neschválení návrhu na referendum, jež mělo umožnit i vyjádření všech občanů naší vlasti k rozmístění amerických vojenských sil na našem území. Mám obavy, že stejným způsobem poslanci zvolení do Poslanecké sněmovny za ČSSD nám i v nejbližší budoucnosti budou připravovat podobná překvapení. Není od věci tvrzení, že sociálně demokratická strana nebo některé síly v ní cíleně chtějí napomoci k přijetí antisociálních reforem vlády. Důvod je v tom, že ČSSD jako celek se obává, že přímý souhlas s těmito reformami by v příštích volbách mohl znamenat podobnou prohru strany, jako tomu bylo v eurovolbách či v minulých volbách krajských. Tato situace jako by dávala za pravdu jednomu z politologů, že v ČSSD se losuje o tom, kdo tentokrát umožní vládě prosadit své.

   Při tom v krátké době vláda předloží Poslanecké sněmovně k projednání zákon o jednotné patnáctiprocentní dani ze mzdy, jež je darem pro vysokopříjmové skupiny obyvatel, ale následně negativní zásah pro většinu ostatních občanů, tedy těch, kteří mají průměrné či podprůměrné platy a důchodce jako takové. Slib o kompenzacích pro tyto skupiny obyvatel nelze brát vážně. Stejně tak budou předloženy k jednání Sněmovně i záměry ministra Julínka, které zhorší zdravotní situaci našich obyvatel. Bude projednávána i smlouva se Spojenými státy o zřízení radaru na našem území a vlastně tím i vyjmutí části naší země z naší jurisdikce. Atd. Je nebezpečí, že další sociální demokraté podpoří návrhy pravicové vlády a tím umožní další rozevírání nůžek mezi bohatými a ostatními našimi občany.

   Podle téhož politologa má jít o předem promyšlený záměr, který umožní vedení sociálně demokratické strany se distancovat od nepopulárních opatření, na kterých se chtěla ale podle agendy 2010 také podílet, pokud by pomáhala sestavovat vládu, udělat a svést veškerou vinu za podporu vlády na jednotlivé revoltující poslance. Jsem však přesvědčen, že podobné kroky nejsou nutné a lze najít jiná řešení složitých situací.

   Komunisté nikdy nebudou souhlasit s přesouváním problémů na sociálně slabší vrstvy obyvatel a jejich poslanci se nikdy nesníží k podobným praktikám jako sociální demokracie a její poslanci.

21. března 2007, Vojtěch FILIP