Stanovisko Stanislava Grospiče, stínového ministra spravedlnosti, k vládnímu návrhu přímé volby prezidenta.
Vláda v pondělí 26. ledna schválila návrh novely Ústavy České republiky, která by umožňovala přímou volbu prezidenta. Návrh ponechává stranou diskuzi o úloze a postavení prezidenta v ústavním systému České republiky a jeho vztahy k moci zákonodárné, výkonné a soudní. Soustřeďuje se na změnu ustanovení čl. 54 odst. 2 Ústavy České republiky, kde nahrazuje stávající znění: „Prezidenta České republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor," slovy : „Prezidenta volí v přímých volbách lid.“ Tato zdánlivě jednoduchá a rozsahem malá novelizace Ústavy však věcně představuje řadu politických i právních problémů. Téma přímé volby prezidenta se v politických diskusích a v Poslanecké sněmovně objevuje zejména vždy v souvislosti s prezidentskými volbami. V současné době jsou v Poslanecké sněmovně předloženy již dva poslanecké návrhy, které se touto problematikou zabývají.

Komunistická strana Čech a Moravy dlouhodobě vnímá, že většina občanů České republiky se názorově přiklání k přímé volbě prezidenta a vždy vyjadřovala ochotu o tomto problému vést diskuzi. Nelze však právě v zájmu občanů účelově v právní či politické rovině oddělit otázku přímé volby prezidenta od diskuse o vzájemných vzazích, působnosti, pravomocích a odpovědnosti nejvyšších státních orgánů, včetně prezidenta republiky. Institut přímé volby prezidenta po právní stránce nutně bude vyžadovat i tyto změny ve větším rozsahu než navrhuje v ústavní rovině vláda. Návrh vlády však tuto problematiku odsouvá účelově do pozadí na úroveň nikoliv ústavní, ale doprovodného zákona, který má být dojednán a předložen následně.

Komunistická strana Čech a Moravy zastává názor, že by měl v zájmu občanů být uchován parlamentní charakter ústavního systému České republiky a jednoznačně jej upřednostňuje před prezidentským charakterem ústavního systému. Případným zavedením přímé volby prezidenta by nemělo dojít k posílení jeho postavení a pravomocí. Rozhodující moc ve státě musí mít lid v podobě přímé a zastupitelské demokracie. Je nebezpečné, když jsou otevřeny otázky Ústavy a zároveň je odsunuto do pozadí jejich naplnění příslušným prováděcím zákonem. Dodnes např. není naplněno ustanovení Ústavy umožňující konat celostátní referendu, tj. není přijat ústavní zákon, který by stanovil k lid vykonává svou moc přímo.

Vládní návrh novely Ústavy, tak jak je předložen, bude-li chybět politická vůle nemusí být naplněn příslušným doprovodným zákonem. V tom případě k žádné přímé volbě prezidenta nemůže dojít. Vládní návrh otevírá ve své podobě možnost i pro posílení výkonné moci v podobě vlády na úkor úlohy moci zákonodárné. Z těchto důvodů vnímá KSČM vládní návrh jako politicky účelový. KSČM chce vést diskuzi na politické i parlamentní půdě v celé šíři problémů, které se této otázky dotýkají a nikoliv místo nich podsouvat zdánlivě jednoduchá řešení, které naopak povedou k oslabení parlamentní demokracie a faktické moci lidu.

autor: Stanislav Grospič, místopředseda Ústavně právního výboru PS PČR