Desátý v řadě
Když někdo hovoří deset let na stále stejné téma, stojí to k zamyšlení. V posledním projevu v prezidentské roli Václav Klaus nezklamal.
Při hodnocení našeho ekonomického výkonu se předvedl jako akademický ekonom, který vidí situaci v ČR ze své skleněné věže. Pakliže za 10 let jeho prezidentování vzrostla ekonomika o 35%, připomeňme, že za nelegitimních – podle způsobu uchopení moci či porušení slibů - vlád pravice v posledních šesti letech růst vystřídala stagnace a úroveň pravicových vlád odráží i situaci v hospodářství a nejsou to jen vnější vlivy, kterými se to chce zdůvodňovat.
Pan prezident svým jednáním v poslední době ukazuje, že se ze státnické role dostává pod úroveň své noblesy, na kterou jsme u něj byli za ta léta zvyklí. Není to jen chaotické jmenování a odvolávání Karolíny Peake, ale především podepisování zákonů, s nimiž „vnitřně“ nesouhlasí. I ohlášená amnestie, jakkoli je potřebná pro uvolnění přeplněných věznic, postrádá Klausovskou věcnost a technokracii. Spíš budí dojem snahy se vyrovnat svému předchůdci a ukázat, že i on umí amnestii udělit.
Nemůžeme se divit, dle slov pana prezidenta, určitému nezájmu veřejnosti. Prezident se v tomto pohledu opakuje, když popírá možnost změny, které nabízí opozice a na současnou aroganci vlády, kterou tahá z největších průšvihů, si sám odpovídá poukazem na existenci zejména elektronické vulgární kritiky. Co jiného lidem zbývá, když ten příkop mezi vládou a opozicí se zvětšuje a dřívější zvyklosti v rámci demokracie mizí? Cožpak to co se děje v současné Sněmovně je v nějaké jiné zemi vůbec možné? Výzva k návratu ke starým hodnotám a povinnostem, které v rámci modernosti pomíjíme, je vlastně závojem daného stavu než snahy o nastolení pevných základů. Například ještě žádnou vládou nepodporovaly naprosto nelegitimní houfy přeběhlíků, kterým jde jen o vlastní koryta.
Děkujeme za závěrečné popřání k úspěšnému a dobrému roku. Bohužel bude s církevními restitucemi, zvýšenými daněmi pro všechny a omilostněnými či nedosouzenými korupčníky, zmatečnou přípravou přímé volby prezidenta. Lepší přiložení do ohně pro různé populisty si nemohl národ přát. Věřme, že věcnost převáží nad iracionalitou, názory před vzhledem a tolerance k pestrosti našeho politického spektra nad nenávistí a předsudky. Připomeňme si to zvláště právě při volbě nového prezidenta.
Zdeněk Milata, krajský zastupitel
Náhledy fotografií ze složky 1. máj 2009