Pl. ÚS 24/09
Plénum
Ústavního soudu dne 1. září 2009 ve složení Stanislav Balík, František Duchoň,
Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka,
Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Eliška Wagnerová a
Michaela Židlická rozhodlo ve věci ústavní stížnosti Miloše Melčáka, bytem 760
01 Zlín, Obeciny IX/3617, právně zastoupeného Janem Kalvodou, advokátem, s
sídlem 160 00 Praha 6, Bělohorská 35, proti rozhodnutí prezidenta republiky č.
207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky, kontrasignovaného předsedou vlády, spojené s návrhem na zrušení
ústavního zákona č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké
sněmovny, t a k t o :
Vykonatelnost
rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do
Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kontrasignovaného předsedou
vlády, se odkládá.
O d ů v o d n ě n í
Ústavní
stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 26. srpna 2009, se stěžovatel domáhá
zrušení rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do
Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kontrasignovaného předsedou
vlády. Zároveň dle § 74 zákona č. 182/1993 Sb. spolu s předmětnou ústavní
stížností podává návrh na zrušení ústavního zákona č. 195/2009 Sb., o zkrácení
pátého volebního období Poslanecké sněmovny. Uvedeným rozhodnutím prezidenta se
cítí být dotčen zejména v základním právu plynoucím z čl. 21 odst. 4 Listiny
základních práv a svobod (dále jen "Listina"), z něhož dle judikatury
Ústavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 73/04) plyne i právo na nerušený výkon veřejné
funkce. Porušení tohoto základního práva pak spatřuje nikoli v protiústavním
způsobu aplikace a interpretace právního řádu v ústavní stížností napadeném
rozhodnutí prezidenta republiky, nýbrž v jeho právním základu, v ústavním
zákonu č. 195/2009 Sb., jejž považuje za rozporný s čl. 21 odst.
Ústavní
soud neshledal důvody odmítnutí ústavní stížnosti dle § 43 odst. 1, 2 zákona č.
182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stanoví-li čl. I ústavního zákona
č. 195/2009 Sb. ukončení volebního období Poslanecké sněmovny zvolené v roce
2006 dnem voleb do Poslanecké sněmovny, které se mají konat do 15. října 2009,
rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., určující den konání těchto
voleb na
Podle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993
Sb., Ústavní soud může na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného
rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže
by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí
osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení
vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Vycházeje
z obsahu ústavní stížnosti ve spojení se závěry vyvozenými judikaturou
Evropského soudu pro lidská práva, tj. z toho, že "soudy se musejí při
aplikaci procesních pravidel vyhnout jak přehnanému formalismu, který by
zasahoval do zásad spravedlivého procesu, tak i přílišné pružnosti, která by
naopak vedla k odstranění procesních podmínek stanovených zákonem",
posoudil Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatele z pohledu pojetí jejího
petitu (návrhového žádání) jako návrh, jímž se stěžovatel domáhá i odkladu
vykonatelnosti rozhodnutí prezidenta č. 207/2009 Sb. Své rozhodnutí přitom
neučinil ultra petitum, nýbrž byl veden právním názorem vysloveným Evropským
soudem při lidská práva v rozsudku ve věci Kadlec a další proti České republice
(viz Soudní judikatura. Přehled rozsudků ESLP, č. 4, 2004) k otázce
interpretace vůle a projevu ve vyjádření petitu ústavní stížnosti (viz též
nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 687/04).
Ústavní
zákon č. 195/2009 Sb. je tzv. normou opatřením, jež se naplní k určitému
časovému okamžiku (15. říjnu 2009). V usnesení sp. zn. Pl. ÚS 5/98 v
souvislosti s přezkumem ústavnosti norem opatření v řízení o kontrole norem
Ústavní soud konstatoval: "Právní úprava ústavního soudnictví v České
republice stanoví právní účinky derogačních nálezů Ústavního soudu při kontrole
norem ex nunc, a nikoli ex tunc (§
Ústavní soud přitom neshledal žádné
okolnosti, jež by svědčily o veřejném zájmu, který by odkladu vykonatelnosti
bránil (odkladem výkonu rozhodnutí prezidenta republiky volební období
Poslanecké sněmovny zvolené v roce 2006 trvá dále dle obecné ústavní úpravy a
nevzniká jím újma na veřejných prostředcích, jelikož zatím na zajištění voleb
vynaloženy nebyly) a rovněž neshledal, že by odklad vykonatelnosti bránil
realizaci oprávnění třetích osob, jež by mělo vyplynout z napadeného
rozhodnutí, pročež dle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení:
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V
Brně dne 1. září 2009
Pavel
Rychetský
předseda
Ústavního soudu