Po ovoci poznáte je

Rozhovor s představitelem vodních sportů v Poděbradech, panem PhDr. Vlastimilem Šindýlkem (do 14.9.2021 členem výkonného výboru TJ Bohemia Poděbrady), popisující způsob „předání majetku lidu“ na konkrétním případě.

• Popište nám v krátkosti výchozí situaci v lázeňském městě Poděbrady z historie vodních sportů.

V druhé polovině sedmdesátých let 20. století byl na základě rozhodnutí tehdejšího Městského národního výboru v Poděbradech a tehdejší Tělovýchovné jednoty Sklo Bohemia Poděbrady (dále jen TJ) vybudován Areál vodních sportů TJ (dále jen AVS) na severním břehu poděbradského Jezera. AVS byl vybudován na okraji dobývacího území pro těžbu štěrkopísku a po ukončení těžby v roce 1985 byly tyto pozemky převedeny do vlastnictví města Poděbrady. AVS byl v užívání dvou oddílů, tj. oddílu kanoistiky (později vodní turistiky) a oddílu jachtingu. Z pohledu jachtingu vybudovaný areál je nejhodnotnější ve Středočeském kraji, protože poděbradské Jezero je sice malá vodní plocha, ale díky kvalitní základně, vybavenosti a kvalitně fungujícímu oddílu je velmi vhodná a vyhledávaná pro menší závody a zejména pro výcvik a sportování mládeže.

• Za socialismu byl skutečný rozvoj i vodních sportů patrný s cílem prospěchu pro co nejširší veřejnost, jaká situace nastala po roce 1989?

Po ukončení činnosti ČSTV (po roce 1990) byl veškerý majetek určený pro sport a tělovýchovu převeden sportovcům v tělovýchovných jednotách a sportovních klubech pro které byl určen. V této bouřlivé a převratné situaci, kdy nikdo nevěděl, co bude dál se sportem, se situace osobní iniciativou ujali tehdejší předseda TJ a současně i předseda oddílu vodní turistiky a místopředseda TJ a současně i předseda oddílu jachtingu. Koupili na své jméno pozemek mimo AVS a nabídli ho městu ke směně za pozemky v AVS. Zastupitelstvo pak dne 15.5.2002 obelhali, že postavené loděnice v AVS jsou jejich, tzn. předsedy TJ a místopředsedy TJ a zatajili existenci dalších zařízení AVS v majetku TJ. Předkladatel návrhu na směnu pozemků za město a znalec na cenu směňovaných pozemků taky existenci AVS na pozemcích zatajili a podpořili tak účelovou lež obou funkcionářů TJ. Oba funkcionáři měli zákonnou povinnost pečovat o majetek TJ pro sportovce s péčí řádného hospodáře a místo toho si majetek TJ na směňovaných pozemcích přivlastnili pro sebe. Tento podvod pak dokončili v roce 2003 společně vylhaným prohlášením před notářem a na základě notářského zápisu nechali zapsat pozemky v AVS s majetkem TJ na katastru nemovitostí do vlastnictví jimi účelově založených klubů. Předseda TJ nechal takto získaný majetek zapsat do vlastnictví Klubu poděbradských vodáků z.s. (dále jen KPV) a místopředseda TJ do vlastnictví Klubu vodního motorismu Poděbrady z.s. (dále jen KVM). Před TJ tyto skutky zatajili a sportovce obou oddílů zásobovali báchorkami, jak pečují o budoucnost obou oddílů TJ.

• To přece nemohlo zůstat jen tak. Jak se dál postupovalo?

Oba funkcionáři pečlivě „zametali stopy“ své činnosti. Předseda TJ si vypůjčil dokumentaci k oběma loděnicím a dodnes ji nevrátil, na stavebním úřadu se ve stejné době „ztratila“ stavební dokumentace k oběma loděnicím atd. Jako pověstná sláma z bot z toho čouhá promyšlená snaha vystavit obránce majetku TJ do důkazní nouze. Teprve letos se obráncům majetku TJ podařilo dokončit zajištění důkazů o podvodném získání majetku TJ umístěného v AVS. Podvodně získaný majetek představuje v cenách z roku 2019 hodnotu přesahující 5 800 000 Kč. Na tomto podvodném přivlastnění si majetku TJ se podíleli nejen oba uvedení funkcionáři TJ a jimi účelově založené kluby, ale také předkladatel návrhu a příslušní funkcionáři města podílející se na směně pozemků v AVS, protože zatajili existenci majetku TJ na směňovaných pozemcích. Tak se rozkrádal vybudovaný majetek sportovců.

• Pomohla nějak v tomto sporu naše justice? Jaké jsou aktuální informace?

Nejvýznamnější je, že obránci majetku TJ plně uspěli v určovací žalobě na vlastnictví obou ukradených loděnic. Loděnice byly vybudovány v majetkové péči TJ a nikdy nepatřily nikomu jinému. Zápis obou loděnic do vlastnictví KPV a KVM je naplněním skutkové podstaty podvodu.

KPV se tímto pravomocným rozsudkem nenechalo odradit a pokračuje v krádeži majetku tím, že studnu, jímku odpadních vod a el. přípojku, které byly vybudovány jako součást loděnice a schváleny k užívání, prohlásili za samostatné stavby na jejich pozemku, loděnici odpojili a sami se na tato zařízení připojili bez souhlasu TJ.

KVM postavilo v AVS vnitřní ploty kolem podvodně získaných pozemků tak, aby se jachtaři nedostali ke svým lodím ve skladu lodí v loděnici a s velkými loděmi nemohli sjet do vody Jezera. To vše pociťujeme jako trestnou činnost pokračující.

KPV i KVM pak spustili společnou kampaň podáváním žalob na TJ pro bezdůvodné obohacení na základě lichvářsky vysokých nájmů za pozemky, které získali výše uvedenými podvody se zjevnou snahou způsobit TJ co největší škodu, ekonomicky ji vyčerpat a sami se co nejvíce na podvodem získaném majetku obohatit.

• Reagovaly nějak na situaci orgány činné v trestním řízení?

Vyšetřovatel, okresní stání zastupitelství a krajské státní zastupitelství šetří celý případ krádeže majetku TJ výběrovým způsobem tak, že si vyberou z podání jen věci vhodné pro odložení případu a ostatní věci jednoduše ignorují. Při detailním doplnění naší stížnosti na podvody s majetkem TJ jsme uvedli a doložili 52 skutků porušujících platnou právní úpravu, Státní zastupitelství si vybralo 2 skutky, shledalo je nedostatečnými pro podání žaloby, případ odložilo a o 50 skutcích nepadla ani zmínka o jejich posouzení nebo odmítnutí. Krajské státní zastupitelství se pak dopracovalo k další „perle“, protože vyhodnotilo případ tak, že se jedná o neshody mezi funkcionáři spolků v Poděbradech u Jezera a doporučilo TJ vyměnit funkcionáře. V tomto názoru jim však nějak „unikly“ podané důkazy o krádeži majetku TJ, včetně pravomocného rozsudku o ukradených loděnicích.

Velmi závažnou a zásadní chybou pak bylo rozhodnutí Okresního státního zastupitelství v Nymburce k prvnímu trestnímu oznámení na podvody při krádeži loděnic TJ, kdy došlo k rozdělení útoku proti majetku TJ na dva samostatné případy, v souběhu s věcně chybnými a zřejmě na zakázku nepřiměřeně podhodnocenými znaleckými posudky na výši způsobené škody. Na základě této právní konstrukce pak okresní státní zástupce případ odložil z důvodu promlčení. Přitom oba hlavní aktéři celého útoku proti majetku TJ postupovali společně naprosto shodným postupem ve stejný čas a jedním dokumentem proti majetku stejné poškozené TJ a přesto se každý z nich dopustil jiného porušení zákona. Po odstranění chyb znaleckého posudku vyšlo najevo, že trestní oznámení bylo podáno včas před uplynutím promlčecí lhůty. K těmto námitkám se už státní zastupitelství nikdy nevrátilo a ani se k nim nevyjádřilo.

• To muselo rozvířit hladinu osobních sporů!

Bylo podáno trestní oznámení na obránce majetku TJ pro pomluvu a to bez jakéhokoli důkazu, opírající se jen o veřejné obvinění obránců majetku TJ, že prý chtějí ukrást loděnice, připomínající ono okřídlené volání zloděje „chyťte zloděje“.

Město od momentu, kdy vyšlo najevo, že na obelhání zastupitelstva při směně pozemků se podíleli i předkladatel návrhu za město a jeho spolupracovníci, včetně znalce na určení ceny směňovaných pozemků (zatajením majetku TJ na těchto pozemcích – pozn. redakce), přestali s obránci majetku komunikovat a porušují zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, protože brání nahlédnutí do podkladů pro usnesení ke směně pozemků. Zjednodušeně řečeno, k případu zaujalo postoj tzv. „mrtvého brouka“.

Veřejnost je z toho zmatená. Nikde nejsou dostupné seriózní informace. Zjistili jsme, že místní tisk o zveřejnění skutečností o zničení poděbradského sportovního areálu nemá zájem.

• Jaké si z celé kauzy máme vzít poučení?

Z těchto našich zkušeností jasně vyplývá, že krádež majetku sportovců činem podporuje širší okruh lidí, ale i orgány činné v trestním řízení a je v celku jedno, jestli je to z důvodu neochoty naplnit povinnosti stanovené zákonem a dát přednost tzv. „zametení případu pod stůl“, nebo obava, aby nebyly odhaleny jejich pochybení nebo případné spolupodílnictví na trestné činnosti, nebo dokonce, aby nemuseli TJ škody kompenzovat. V souladu s okřídleným konstatováním: „Po ovoci poznáte je!“ stojí za zamyšlení, jestli si takto představujeme fungování opravdu moderní, svobodné a demokratické společnosti? Opravdu chceme takto podporovat sport, opravdu chceme takto žít?

Závěrem mi dovolte vyzvat všechny obětavé lidi, aby si hlídali vše, co souvisí s jejich majetkem sdruženým v různých spolcích a nebrali na lehkou váhu fungování všech organizací, kde jsou lidé nuceni se spojovat. Domoci se spravedlnosti, zejména z pozice okradených je u nás těžké, ne-li nemožné.

• Máte k tomu ještě nějaké osobní sdělení?

Jako letitý funkcionář v tělovýchově mám i neodbytný pocit, že je to částečně i chtěný stav. Existují dotační tituly na pořízení majetku pro sport, dotační tituly pro údržbu a správu majetku sportovců, ale neexistuje dotační titul pro právní ochranu majetku sportovců. Za celou dobu, tzn. více jak pět let, co se intenzivně zabýváme obranou ukradeného majetku, nikdo kladně nereagoval na naše žádosti o podporu ochrany majetku sportovců v Poděbradech. Není nám nic platné, že důkazy o protiprávním nabytí našeho majetku máme. Selhaly orgány činné v trestním řízení, město i sportovní instituce zajišťující financování sportu, selhal stát, který je odpovědný za zajištění pořádku a dodržování zákonů.

A to doporučení? Při obraně majetku před zloději se můžete spolehnout jen na sebe a svoje síly. Neustále mít o svých věcech přehled, jednat bezodkladně a nespoléhat se na cizí podporu, protože zákonnost se dá „ohnout“ podle peněz než podle zákona. Hlavně, aby příslušné orgány nemusely moc a důsledně pracovat a aby měli případ co nejdříve ze stolu pryč a mohly si udělat čárku v kolonce „vyřízeno – skončeno“.

Zajímavé je, že nikde jsme nenašli kolik podaných trestních oznámení je vyřešeno odložením. V případě rozkradení areálu TJ na Jezeře v Poděbradech úporné nešetření a odkládání prvního trestního oznámení způsobilo podání dalších trestních oznámení a dalších, důkazy podložených stížností, které zaměstnávají čím dále tím více institucí. Není se možné proto divit, že jsou orgány činné v trestním řízení celkově přetížené. A protože jsou přetížené, nová trestní oznámení nešetří a odkládají. Je to začarovaný kruh, který systematicky chrání přestupce zákona v legalizaci nezákonně nabývaného majetku.

Z podstaty celého sporu je jasné, že nechceme nikomu ublížit, ale také se bráníme rozkradení vybudovaného veřejně prospěšného areálu.