„Čech je buď hulvát nebo lokaj, po lidech pod sebou šlape a před těmi nahoře ohýbá hřbet“, znělo jedno zapomenuté rčení z dob rakousko-uherské monarchie, které dnes neuvěřitelnou sprostotou, arogancí, pohrdáním pravidly slušného chování i zákonnými normami naplňují někteří čeští manažeři korejské automobilky Hyundai v Nošovicích. Zaměstnancům se zde dává najevo, že platnost českých zákonů končí za branou závodu, neboť zaměstnanci jsou tu od toho, aby „drželi hubu a makali, jak se jim nařídí“, protože venku čekají „stovky opic“, které chtějí makat místo nich.

Nošovická automobilka Hyundai má 2000 zaměstnanců, v převážné míře (95 %) z Moravskoslezského kraje. V provozu je od konce minulého roku a ročně vyrobí 200 000 vozidel.

Z toho, co o poměrech v této automobilce vychází v citovaném regionálním tisku, alespoň heslovitě:

Pracovní přesčasy jsou pravidlem (nerespektuje se výjimečnost přesčasů, vyžadovaná zákoníkem práce) a zaměstnanci tak v automobilce stráví denně i 11 hodin. Návštěva lékaře, preventivní prohlídka nebo nemocenská jsou trestány srážením jakýchsi bodů rozhodujících pro odměňování. Na výrobní lince je zakázáno bez ohledu na teplotu napít se vícekrát než dvakrát za směnu. Zaměstnanci mohou odejít na záchod a vykonat potřebu pouze v době určené přestávky a musí si vybrat, zda v desetiminutové přestávce poběží na záchod nebo napít se k barelu s vodou.

Nelze stihnout obojí, na nepočetných záchodech se čeká v dlouhé řadě. V parných letních dnech se zkoušelo vytápění, lidé se nesměli napít, kdo padl, toho stáhli z pásu a zavolali sanitku.

Byl vylíčen příběh bývalého zaměstnance, který nemohl nastoupit na pravidelný povinný přesčas, neboť zařizoval pohřeb v rodině. Jeho nadřízený mu řekl, že s ním „nebude vyjebávat“, dal mu písemnou výtku a záměrně jej přeřadil na práci, na kterou vzhledem ke své tělesné výšce fyzicky nestačil – celý den stál na špičkách, aby za směnu utáhl šrouby na šasi 400 aut.

Tzv. „vytýkací dopisy“ a přeřazování lidí na práci, na kterou nestačí, jsou zde na denním pořádku. Lidé už ani neví, zač jsou trestáni. Pokud je přesčas nařízen na poslední chvíli, nelze o tom ani dát vědět domů a zajistit např. vyzvednutí dětí ze školky, protože ke svým mobilům se zaměstnanci nesmí dostat ani o přestávce.

Právníci radí obrátit se na inspektorát bezpečnosti práce, na hygienu a na odbory.

Nečinnost či nemohoucnost příslušných orgánů státní správy pohnout s manýrami zaměstnavatele, pro kterého zákony České republiky v jeho závodě neplatí, vedla 2. prosince 2009 k nečekané, nikým předem nepřipravované stávce. Montážní linky byly zastaveny v době od 16.00 do 17.00 hodin. „Byla to spontánní akce, lidé už to nemohli vydržet“, řekl představitel odborů. Neustálé, nyní již denně nařizované přesčasy, porušování zákoníku práce a šikana na pracovišti – to jsou důvody stávky uvedené na internetových stránkách odborů.

Korejské vedení spontánní hodinová stávka velmi zaskočila, něco takového vůbec nečekalo a nebylo schopno v dané situaci nijak reagovat. Je vidět, že se lidé ještě nestali těmi „opicemi“, kterým přísluší „držet hubu a makat, jak se jim nařídí“, jak se pohrdavě o zaměstnancích nošovické automobilky vyjádřil jeden z českých manažerů.