"Roberto Micheletti fakticky postavil veřejnou kritiku mimo zákon," prohlásil José Miguel Vivanco, ředitel Human Rights Watch pro Ameriku. "Tento typ dekretu byl normální pro autoritářské vládce - od chilského Pinocheta po kubánské bratry Castry - kteří tolerují svobodu projevu jen tehdy, když prospívá vládě."
Faktická vláda Hondurasu, jež se před třemi měsíci ujala moci vojenským převratem, se po pondělním suspendování základních občanských práv a uzavření některých televizních a rozhlasových stanic ocitá ve stále hlubší mezinárodní izolaci. Vlády od Spojených států přes Chile až po Francii tyto kroky odsoudily, stejně jako Organizace amerických států, Human Rights Watch a hlavní kandidát na prezidentskou funkci, informuje Tyler Bridges pro McClatchy Newspapers.

Poslední kroky faktické vlády Hondurasu většinu pozorovatelů překvapily, neboť se zdálo, že úřady mají nad bývalým prezidentem, který se uchýlil na brazilské velvyslanectví v Tegucigalpě, jasnou mocenskou převahu. Vládní jednotky Zelayu uvěznily v budově velvyslanectví a nepodařilo se mu získat jasně viditelnou podporu veřejnosti. Nicméně Michelettiho vláda se zjevně cítí ohrožena včerejší Zelayovou výzvou určenou jeho příznivcům, aby zahájili "závěrečnou ofenzívu". Je otázka, zda kroky vlády povedou k přitvrzení stanovisek obou stran, nebo zda zafungují coby katalyzátor a odstartují překonání mocenského patu, který následoval po Zelayově svržení 28. června.

V tuto chvíli Michelettiho vláda vypadá, jako by byla zakopána na svých pozicích. V neděli vydala dekret suspendující na 45 dní občanská práva, aby "zaručila mír a veřejný pořádek v zemi a kvůli výzvám k povstání, které pan Zelaya veřejně vyslovil." Dekret také zakazuje nepovolená shromáždění a naopak dovoluje policii uvěznit "kteroukoliv osobu, jež představuje nebezpečí pro svůj vlastní život a pro životy druhých" bez zatykače, který je obvykle vyžadován. Dokument dovoluje vládě rovněž "dočasně" uzavřít televizní a rozhlasové stanice, jež "ohrožují mír a veřejný pořádek." V pondělí ráno vláda přerušila vysílání dvou stanic - Radio Globo a Channel 36 - které fungovaly jako centra opozičního hnutí a informovaly o plánovaných shromážděních. Podle Michelettiho tyto stanice údajně "vyzývaly k násilí".

Hlavní manager Radio Globo David Romero prohlásil, že poté, co vojáci v pondělí v pět hodin ráno místního času pronikli do budovy, aby odvezli veškeré vybavení a počítače, se cítí zcela bezmocný. Rafael Alegria z opoziční "Národní fronty odporu" naopak vidí v posledních krocích vlády důkaz toho, že úřady jsou "slabé a nervózní".

Konzervativec Porfirio "Pepe" Lobo, hlavní kandidát Národní strany na prezidenta, prohlásil v rozhlasovém vysílání, že lituje rozhodnutí vlády suspendovat občanská práva. Volby byly vypsány na 29. listopadu a nový prezident by měl nastoupit do úřadu 27. ledna.

Kostarický prezident Oscar Arias, který vypracoval plán návratu Zelayi k moci s omezenými pravomocemi na poslední čtyři měsíce jeho volebního období, v pondělí oznámil, že dokud budou v Hondurasu zneplatněna občanská práva, on tuto zemi nenavštíví.